Citáty o bolesti - 20. strana
Tip: u známých osobností se při najetí myší na jméno zobrazí krátké info o daném člověku.
Fantastické zrcadlení vnějších sil, které ovládají každodenní život lidí, v jejich hlavách, zrcadlení v němž pozemské sily přijímají formu nadpozemských. V počátcích dějin se takto zrcadli především přírodní síly, které pak v dalším vývoji u různých národů prodělávají nejrozmanitější a nejpestřejší modifikace. Později nastupují na místo přírodních sil stále více společenské síly, jež stojí proti lidem stále více cize a nevysvětlitelně a ovládají je touž zdánlivě přírodní nutností jeho přírodní síly samy. Strach člověka před brutálností útlaku, bolesti a bídy takové jsou skutečné kořeny náboženství, zkoumaného v jeho dějinném vývoji. Moderní věda nemůže ovšem pohlížet na náboženství jen jako na odraz veliké bídy člověka v oblasti ideologie, nýbrž také jako na výraz protestu člověka proti skutečné bídě. V náboženské víře se často projevuje živelná potřeba skutečně lidských vztahů a štěstí na zemi.
Kdyby odteď už nikdo nenapsal ani jednu píseň, svět tím nepřestane trpět.
Pane Bohumile M. Ptáčku, nepřestávám držeti Vás ve svém bratrském objetí a Vy jednou, až přijdete k rozumu, budete proklínati hodinu, kdy jste mne začal milovat, ale nic si z toho nedělejte, také starozákonní Job ve svých bolestech a ve svém strašlivém zklamání v ženě a přátelích vykřikl: Pereat nox, in qua dictum est: Conceptus est homo! Je to kapitola 3. a verš rovněž 3. Proklatá noc, kdy se řeklo: Počala jsem člověka! Moje matka mne takto neproklela, já sám se takto neproklel, ale zrovna a doslova takto byl jsem proklet českým i německým národem.
Zdálo se mi, že umírám. Ostatně, kdož ví, zdali jsem tehdy neumřel, a nevrací-li se jen duše má na ona místa, kde jsem trpěl? Tuto naději zcela vyvracejí okolnosti přítomné. — Město? (Poznámka vydavatelova. Tímto slovem začíná, dle mého dohadu, zcela nová fáse života, viděného — jak myslím — nazpět, ve světle druhého žití. Díky svým studiím poesie české, odvažuji se tvrditi, že jsem našel dvé analogií k této části "Hradu Smrti": Karla Hynka Máchy "Sen o Praze" a Otokara Březiny "Město". Není tu arci místa, — to učiním jindy a ve zvláštní studii, na kterou se zatím připravuji — abych Město našeho Rukopisu kriticky srovnával s "Městy" právě uvedených Autorův, i jest mi spokojiti se prozatím s tvrzením, že Město mnou objeveného Rukopisu jest v podstatě (ceteris paribus) totožno s Městem "Větrů od Pólů". Zde končí poznámka vydavatelova].
Neque porro quisquam est qui dolorem ipsum quia dolor sit amet, consectetur, adipisci velit... Nikdo nemiluje bolest samu, nevyhledává ji a nechce, prostě proto, že to je bolest... [základem pro výplňový text Lorem Ipsum]
Duch hrdinství a odvahy zmizel v židovském ghettu, kde pro něj není místo. Namísto toho se Židé přizpůsobili bystrou myslí, hbitostí, poddajnosti vůči ostatním a trpělivostí, zbabělostí a nesmělostí ve vztahu ke svým sousedům a vládcům. Toto židovské chování vyústilo v tendenci spoléhat na zázraky, jak Židé ztratili buď sebedůvěru či sebemotivaci ke zlepšení své situace.
Ale kdepak, nezapomínejte, že jsem vychovala tři děti. (odpověď na otázku: "Paní velvyslankyně, vám nikdy s podobnými delegáty (islámští diplomaté - pozn. ed.) nedochází trpělivost?")
Nechceme se vrátit zpět k demokracii pomocí voleb, kde korupce prostupuje vše, vláda trpí nestálostí, lidé porušováním jejich práv a politická kriminalita ohrožuje fungování celého státu. (Na tiskové konferenci v Dháce, Aktuálně.cz 2. 4. 2007)
Obzvlášť v politice by nikdo neměl dělat žádné předpovědi do budoucna. Z tohoto důvodu zůstávám klidným a obhajuji pouze to, co jsem poznal jako pravdivé, kladné a správné. I když něco vyžaduje čas než to dospěje k úspěchu, měl by člověk zůstat při tom, co poznal jako správné a pravdivé. Samozřejmě, že to vyžaduje trpělivost, ale to je podle mého názoru jediná možná politika se kterou nakonec s úspěchem porazíme komunismus.
Vieme, že v každej bolesti sme vždy v susedstve Boha.
Utišuj bolesti druhého a tvé vlastní se umenší.
Muž: tvor, který první polibek uloupí, druhý vyžebrá, třetí si vymůže, čtvrtý dostane, pátý si nechá líbit a všechny ostatní trpělivě snáší.
Milovat může popřípadě znamenat trpět i celý život. Kéž by ti, kdo se rozhodují milovat, uvažovali o tom dřív, než se zasnoubí.
Trpěl chronickým nedostatkem nemocí.
Především se nesmí zapomenout, že dělat poezii je stejné jako milovat. Nikdy se nedovíme, zda je naše radost sdílena. Odměna za to, že jsme tolik trpěli, je pak v tom, že zemřeme jako psi.
Jako se žena stydí s tou věcí začínat první, stejně tak ráda strpí, začne-li jiný s ní sám.
Toto je má nejhorší zkušenost: bolest nedělá z většiny lidí velikány, ale lidičky.
Když se člověk žení, je konec všemu. Žárlivá náklonnost ženy, ona podezřívavá, nepokojná a tělesná náklonnost nestrpí vedle sebe vroucné a vřelé příchylnosti, oné příchylnosti ducha, srdce a důvěry, jež existuje mezi dvěma muži.
Žena si ze všeho nejvíc přeje prostor, aby se mohla rozvíjet a růst. Nejhorší na světě je trpět omezeností a nic neomezuje člověka tak, jako omezený manžel.