Citáty o rozkoši

Přátelé si můžou navzájem pomoct. Opravdový přítel je někdo, kdo ti dovolí mít úplnou svobodu být sám sebou - a hlavně pocit. Nebo, ne pocit. Ať v té chvíli cítíš jakýkoliv pocit, s nimi je příjemný.To je to, co činí opravdová láska, dovolí člověku být tím, kým doopravdy je.

Nejpříjemnější život mají ti, kteří nemyslí.

Život je stále plynoucí proces, v jehož průběhu se vždy objeví nějaké nepříjemné věci - mohou zanechat jizvu, ale život přece plyne, a pokud se zastaví, zvětrá stejně jako voda. Jdi statečně kupředu, můj příteli, protože každá zkušenost je lekcí.

K čemu by bylo přátelství, kdyby člověk nemohl říct přesně to, co si opravdu myslí. Každý přece dovede říkat věci příjemné, potěšit a lichotit! Jen pravý přítel nám však řekne věci nepříjemné a nebude váhat nás zranit.

Pravdivá slova nebývají příjemná. Příjemná slova nebývají pravdivá.

Orwell se obával těch, kteří by zakázali knihy. Huxley se obával, že by nebyl důvod knihy zakazovat, protože by nebyl nikdo, kdo by chtěl nějakou číst. Orwell se obával těch, kteří by nám odpírali informace. Huxley se obával těch, kteří by nám jich dali tolik, že by nás uvrhli do pasivity a egoismu. Orwell se obával toho, že by byla pravda před námi skryta. Huxley se obával toho, že by pravda utonula v moři bezvýznamnosti. Orwell se obával, že se staneme nesvobodnou kulturou. Huxley se obával, že se staneme kulturou zcela zaujatou obdobou smyslových filmů, heče peče a her s odstředivým míčem. Jak Huxley poznamenal v Brave New World Revisited, zastánci občanských svobod a racionalisté, kteří vždy varují před tyranií, zapomněli na téměř nekonečnou lidskou touhu po rozptýlení. Huxley dodává, že v 1984 jsou lidé ovládáni způsobovanou bolestí. V Konci civilizace jsou ovládáni způsobovanou rozkoší. Ve zkratce, Orwell se obával, že nás zničí to, co nenávidíme. Huxley se obával, že nás zničí to, co milujeme.

Ve vzpomínkách si udělejte občas úklid. Vymeťte zbytečné, spalte chmurné, oprašte příjemné a vyleštěte radostné zážitky své minulosti.

Rozumný člověk usiluje o život bez bolesti, ne o život příjemný.

Všichni lidé nacházejí v životě něco příjemného. A to jim pomáhá dál žít. Právě k tomu se uchylují, když jsou u konce svých sil.

Nebýt milován znamená pro dospělého člověka pouze něco nepohodlného, nepříjemného a smutného. Není to však nic, kvůli čemu bychom měli panikařit, chovat se násilnicky nebo se opíjet do němoty.

Majetek jistou starostí, hodnosti prázdným dýmem, rozkoše sladkým jedem, osidly našeho zla. Dokud to lidé nechápou, honí se za stíny bez věcí, a rozplývají se oddáni svým nicotnostem sami v nic.

Rozkoš lásky jsou pouta, která svědí a pak se bolestně zařezávají.

Kdo vášnivě miluje, nežije již v sobě samém, nýbrž v milované bytosti. Čím více opouští vlastní bytost a takřka přechází v toho, jejž miluje, tím větší rozkoš pociťuje.

Dřina dodává hrdosti tomu, kdo ji vykonává. Dáš-li tuhle hrdost jen v nejmenším najevo, jsi vyřízený. Svět miluje a oslavuje jen lenochy, které čas od času napadne něco hezkého, co hned za tepla naservírují. Proč? Protože pohled na lenocha uklidňuje, protože jeho ochablost a malátnost vyvolává v tom, kdo se na něj dívá, příjemný pocit nadřazenosti, a konečně, protože lenoch dotvrzuje stupidní tradici, klišé bezstarostnosti a bohémského génia, který kašle na své nadání, mrhá jím a je tak zamotaný do svých nectností, že nemá nakonec vůbec žádnou hrdost. Nemluvě o tom, že dobrým nápadům lenochovým porozumějí lidé daleko snáz než velkému, důkladnému dílu svědomitého pracovníka.

Stárnutí je nepříjemné, ale je to jediný způsob jak žít dlouho.

Buď příjemný a milý ve tváři, vlídný a zdvořilý ve způsobech, přívětivý a pravdomluvný ústy, vroucí a upřímný srdcem. Miluj a tak milován budeš.

Genialita mužova je v tom, dovede-li obratně zachytit odstíny rozkoší lásky, rozvíjet je, dát jim nový sloh a vlastní výraz. Mezi dvěma lidmi, kteří se nemilují, znamená tato genialita nemravnost. Avšak laskání, jež vyvěrá z lásky, není nikdy nemravné.

Tělo mrtvého nepřítele páchne vždy příjemně.

Láska je rozkoš, ale působí bolest.

Láska slouží v prvé řadě k poučení a teprve pak k rozkoši.