Citáty o rozkoši

Nejlaskavější ze všech stvoření jsou ženy, a nejnepříjemnější taky.

Život je stále plynoucí proces, v jehož průběhu se vždy objeví nějaké nepříjemné věci - mohou zanechat jizvu, ale život přece plyne, a pokud se zastaví, zvětrá stejně jako voda. Jdi statečně kupředu, můj příteli, protože každá zkušenost je lekcí.

Rozkoš z kritiky nás obklopuje o rozkoš být hluboko dojatý krásnými věcmi.

Štěstí je příjemný duševní stav, dostavující se, přemýšlíme-li o neštěstí druhých.

Láska je snad jen vděčnost z rozkoše.

Tělo ženy má vícero funkcí: především nabízet se k rozkoši muži, pak rodit a v neposlední řadě pečovat o vlastní zdraví.

Manželství je příjemné pro milence a snesitelné pro světce.

I pro ty, kteří jsou na milování staří, je příjemné poslouchat milostné verše, neboť je nutí myslit na lásku a oni jako by tím omládli.

Chlad je příjemný proto, že se pak můžeme zahřát.

Láska je boj člověka o člověka, jehož vyvrcholením je rozkoš.

S velkou rozkoší poslouchají lidé toho, o kom si myslí, že zná jejich přednosti lépe než oni sami.

Půvab hovoru se ženami je v tom, že v něm zůstává mnoho nevyřčeného, a toto nevyřčené, které mezi muži působí trapně nebo alespoň fádně, je ve styku mezi mužem a ženou příjemné.

Mám pochybnosti. Všichni mi lidé jsme nástroje na které se hraje, máme v sobě náboj smrti, rozkoše, vášně a touhy a když se vám podaří tento nástroj rozehrát, tak znějí struny temně nebo vysoko. Přes všechny pochybnosti se ale musíme pokusit je rozehrát.

Volnost je velká věc a příjemné je bydlet ve volné zemi.

(Kdyby štěstí spočívalo v příjemnostech těla,) pokládali bychom voly za šťastné, když najdou k žrádlu vikev.

Stárnutí je nepříjemné, ale je to jediný způsob jak žít dlouho.

Válka není nepříjemnost, ale ta nejohavnější věc na světě.

Ten člověk si dal práci, aby odhalil mé chyby: protože služba, kterou mi tím prokázal, není právě nejpříjemnější, mohu jaksi uplatňovat nárok na náhradu škody. Nepožaduju žádné větší zadostiučinění, než aby teď sám vytiskl něco ze svých vlastních prací.

Nebýt milován znamená pro dospělého člověka pouze něco nepohodlného, nepříjemného a smutného. Není to však nic, kvůli čemu bychom měli panikařit, chovat se násilnicky nebo se opíjet do němoty.

Vzdělancům mého národa: Jak velikou znalostí věci vynikáte mnozí z Vás, v tom za svědky stavím Vás samy. Ale že zároveň znamenitě vynikáte nečinností a malátností skoro všichni, to jsem se rozhodl veřejně Vám vytknouti. Jestliže se chcete nad tím urážeti, mám po ruce svědky, které nebudete moci snadno odmítnouti, neboť postavím proti Vám samu skutečnost. Vidíte, co všechno nekonají jiné národy? S jakou obratností vzdělávají své rodné jazyky? Vidíte Italy, Francouze, Němce, Angličany, Nizozemce, kteří všechnu moudrost Řeků a Římanů znamenitě převedli do svých řečišť? Nic není ve vědách, nic není v dějinách, nic ani zřejmého ani tajného, co by tito neodevzdali ke čtení svým krajanům. Ale kdo z Vás poskytl něco podobného naší vlasti? Kdo napsal našim lidem o stavbě světa? Kdo ukázal způsob, jak pozorovati po-hyby nebeské? Kdo naučil zpytovati prvky, vlastnosti a síly přírodních těles? Kdo otevřel divadlo okršku zemského? Kdo dal našim poznati jemnosti geometrie? Kdo okusiti příjemnosti optiky? Kdo utkal pořad dějin? Kdo popsal původ, polohu a různé zvyky národů na světě bydlících? Kdo vyložil něco o způsobu řečnickém a kdo ukázal cestu, jak říditi myšlení? Domníváte se, že jest možno trpěti Vám dále, aby každý směl žíti pro sebe sama a nepodnikati žádných prací pro rozmnožení vážnosti vlasti? Myslíte si, že našemu jazyku chybí buď ta bohatost, nebo ten lesk, aby bylo možno kterékoli věci vystihnouti řečí? Zřejmě se mýlíte. Nikde není nic tak nesnadného, co bychom nemohli srozumitelně a výstižně vyjádřit naším jazykem, jen kdyby k tomu přistoupila přičinlivost a práce! Dosud nepochopil vznešenost našeho jazyka ten, kdo jej považuje za málo bohatý neb málo půvabný. Ne na něm, na mou věru, na nás je vina, kteří nad míru zanedbáváme jeho pěstování!