Citáty o myšlení

Myslím, že by měl být Assange zavražděn... Tohle k ničemu dobrému nevede. Obama by měl vypsat odměnu nebo použít bezpilotní letoun. - Tom Flanagan

Manželství, to muselo vymyslet nějaké prase bez fantazie!

Čím víc stárneme a čím víc se odlidňuje rodinný krb, tím víc zalétáme myslí do dávných dnů, do doby mladosti.

Mozek je balík zmačkaných myšlenek, které nosíme v hlavě.

"Myslel jsem, že mě pošlou zpátky do Vietnamu, ale rozhodli, že přispěju k porážce komunistů tak, že budu hrát pingpong."

Jsem rád, když moudří muži promlouvají, když mohu chápat, jak to vlastně myslí.

Je to fantastický úspěch. Je tak obrovský, že jej přítomnost ani nemůže zhodnotit. Velikost a dosah tohoto úspěchu jsem si uvědomil, když jsem stál uprostřed českého opevňovacího systému betonových bunkrů. Teprve tam jsem jsem poznal, co to znamená dobýt téměř 2000 km opevnění bez jediného výstřelu. Propagandou postavenou do služeb naší myšlenky jsme tentokrát dobyli deset milionů lidí a území přes 100 000 km. Je to ohromné. Hitler při projevu po obsazení Sudet 10. listopadu 1938

Většina žen vybírá noční košili s větším rozmyslem než svého muže.

V debatě s vědci, kteří léta poukazují na špatnou ekonomickou situaci začínajících badatelů, použil argument, že pro vědu je lepší chudoba než opulentní život, který ubíjí myšlení. "O tom, že ve Spojených státech se vědcům daří lépe, už se hovořilo před sto lety, dosud ale mozky vysáty nebyly",řekl prezident. Debatu s akademiky, kterou místy doprovázely salvy smíchu, uzavřel Klaus hledáním bodu, ve kterém se česká věda nachází. O tom, že chudoba cti netratí, přesvědčoval V.K. české vědce

Myslím, že aby byl člověk dobrý galerista, tak kunsthistorické vzdělání nepotřebuje. Když ale chce být kvalitním teoretikem, kritikem a touží publikovat, pak na vzdělání nezbytně záleží.

V projevu před Valným shromážděním OSN, 5. prosince 1956 [Izrael šel do pouště nebo osazoval kamenité stráně, aby založil nové vesnice, vybudoval silnice, domy, školy a nemocnice, zatímco arabští teroristé přicházející z Egypta a Jordánska byli posíláni, aby zabíjeli a ničili. Izraelci kopali studny, rozváděli vodu na dlouhé vzdálenosti; Egypt vysílal fedajíny, aby vyhazovali studny a vodovody do vzduchu. Židé z Jemenu přivezli nemocné, podvyživené děti a mysleli, že dvě z každých pěti zemřou; my jsme toto číslo snížili na jedno dítě z pětadvaceti. Zatímco Izrael krmil tyto děti a léčil jejich nemoci, fedajíni byli posíláni, aby házeli bomby na děti v synagogách a granáty na dětské jesle.]

Stoikové praví: "Musíte se pohroužit sami do sebe, tam najdete spočinutí." Není to pravda. Jiní praví: "Vyjděte ze sebe a hledejte štěstí v rozptýlení." Ale není to pravda: dostaví se nemoci. Štěstí není ani mimo nás ani v nás. Je v Bohu a mimo nás i v nás. ("Myšlenky")

Naprosto souhlasím s tím, že dostali medaili, myslím, že by měli dostat i státní vyznamenání. Jsou to hrdinové naší novodobé historie. (o odbojové skupině bratří Mašínů)

Já si myslím, že většina z nás má jasno. Teď se do těch zajetých partají dostala Strana zelených, kde nesmírně charismatický mladý pán vypráví o tom, jak zvelebí tuto zem. Já myslím, že on má k těm zelenejm asi takovej vztah jako já k těm svým kytkám, já jsem dosud zahubila všechny, který jsem měla… Ale ne tím, že bych se o ně nestarala… já prostě se vo ně starám asi blbě. Ale pravda je, že mám jedinou květinu, která dnes pude do popelnice. Nicméně já nemám ráda, když někdo utvoří nějakou novou stranu, kde byla prostě díra, tam to ještě nebylo. Znám Stranu zelených, kam se uchýlili všichni revolucionáři němečtí z roku šedesát osm, který mlátili policajty flaškama po hlavě. Mimochodem i bývalý ministr zahraničí byl dokonce vyfocen v té době a prošlo to tiskem a… jako kdyby se nestalo. A najednou je Strana zelených. A jim je ta příroda, nechci říct všem, ale jim je ta příroda zrovna tak ukradená jako nějakému vorvaňovi. Jemu je to jedno, když má svůj prostor, tak se tam cítí dobře. Strana zelených to je taková, smím-li použít v tuhle ranní hodinu, impotentní partaj. Oni mají taková hesla, která jsou samozřejmě všeobjímající, každý má rád stromečky, každý má rád přírodu, ale na tom nelze stavět politickou kariéru.

Vždycky jsem si myslel, že to bude takový něžný, romantický okamžik. A najednou mě vášnivě líbala. Je to docela šelma, opravdu. Rozhodně si ale nestěžuji. Spousta mužů by si za líbání s ní dala uříznout ruku nebo nohu. Takže i já jsem si to užil. (o filmové scéně s Emmou Watsonovou)

"Voda! Vodo, jsi bez chuti, bez barvy, bez vůně, jsi nedefinovatelná a člověk tě pije, aniž tě zná. Ty nejsi nutná k životu: ty jsi život sám. Naplňuješ nás rozkoší, jejíž zdroj není ve smyslech. S tebou se nám vrací všechno to, čeho jsme se už zřekli. Díky tobě se otevírají všechny vyschlé prameny našeho srdce. Jsi tím nejcennějším pokladem na světě a také pokladem nejchoulostivějším, ty, tak čistá v útrobách země. Člověk může umřít žízní u magnezitového pramene. Může umřít žízní na břehu solného jezera. Může umřít, i když má dva litry rosy, jsou-li v ní rozpuštěny nějaké soli. Ty nepřijímáš žádné příměsi, ty se nedáš zfalšovat, ty jsi podezíravé božstvo. Ale naplňuješ nás nesmírným a prostým štěstím."

Kreslit ženy, ty krásné ženy, jejich geniální linie… Myslím, že mám krásné "povolání"…

Myslím, že žádný člověk není tak dokonale protivný, a dokonce i nebezpečný jako spisovatel.

Rusko si může myslet, že masivní vojenská operace proti suverénnímu státu projde bez povšimnutí. Něco takového bychom ovšem právě my Češi, s naší vlastní zkušeností, neměli tolerovat. (2008)

Když bude muž dělat jen to, co od něj žena očekává, nebude na něj tolik myslet. Měl by vždycky dělat i věci neočekávaně, dalo by se říct, dělat je tak, aby to žena nepochopila.