Citáty o myšlení

Myšlenka, že by mohl existovat politický uprchlík z Česka, Francie nebo Německa je něčím, co by zpochybňovalo samou podstatu unie. Určitě se objevily případy diskriminace Romů, které je potřeba vyšetřit, ale právo na azyl, to je něco úplně jiného.

Život měříme příliš jednostranně; podle jeho délky a ne podle jeho velikosti. Myslíme víc na to, jak život prodloužit, než na to, jak ho opravdu naplnit. Mnoho lidí se bojí smrti, ale nedělají si nic z toho, že sami a mnoho jiných žijí jen položivotem, bez obsahu, bez lásky, bez radosti.

"Mám jisté zkušenosti s láskou, nebo si to aspoň myslím, ačkoli moje největší lásky by se klidně daly popsat jako "obyčejná slušnost". Krátce nebo i hodně dlouho jsem s někým slušně zacházel a on na oplátku slušně zacházel se mnou. Láska s tím nemusela mít nic společného."

Bůh byl mou prvou myšlenkou, rozum druhou, člověk mou třetí a poslední.

Vesmír je změna; náš život je takový, jaký ho udělají naše myšlenky.

Mozek je balík zmačkaných myšlenek, které nosíme v hlavě.

Uspořádej si své myšlenky, a poznáš, že žádné nemáš.

Když jsem měl 20 let, myslel jsem si, že můj otec je idiot. Když jsem měl 30 let, občas jsem si myslel, že má docela pravdu. Když mi bylo 40 let, tak jsem si myslel, že to byl celkem moudrý chlap. A když jsem měl 50 let, řekl jsem si: kdyby tu tak byl a poradil mi!

Pochybuji, tedy myslím. Myslím, tedy jsem.

Nemyslící si myslí, že nikdo nemyslí. Myslící to vědí.

Nejtíže se shání potrava pro lidi, co trpí myšlenkovou podvýživou.

Kdo čte, ten myslí, kdo myslí, ten uvažuje.

Pokud si budeme myslet, že to dokážeme, dokážeme to! Pokud si budeme myslet, že ne, budeme mít nakonec pravdu.

Mozog je aparát, pomocou ktorého si myslíme, že myslíme.

Zrodila sa v deň, keď bol človek povolaný, aby vo svojom dočasnom pozemskom živote uskutočňoval ľudskú dôstojnosť v osobnej slobode, v rešpektovaní práv druhého človeka a v praktozovaní bratskej lásky ku všetkým. Nikdy pred Kristom neboli vyslovené podobné myšlienky. Demokracia je zviazaná s kresťanstvom v myslení i v čase. Zrodila sa s ním len postupne, po dlhom tápaní, niekedy za cenu optovného upadnutia do barbarstva. (Róbert Schuman)

Myslím, že lidé na Islandu mají velice podobný vkus jako Češi. Možná to má něco do činění se systémem vzdělávání. Na Islandu máme hodně technokratické vzdělávání. Je to něco jako fast food, nic lidem v hlavě nezůstává. Hollywood nás prostě masíruje. Snaží se, aby lidé jen ubíjeli čas, stejně jako rychloobčerstvení nám kazí chuť. Možná náš vkus souvisí i s určitou inteligencí.

Myslenie naše nie je oáza, sú to tečúce vody, ktorých pramene sotva dovidíme.

Já si myslím, že národní umělec jako takový je titul, o kterém je těžko mluvit, protože národním umělcem může být podle mého názoru, když umřel a když součet jeho práce leží na stole, na stole národa, a národ si tý práce váží, akceptuje ji, uzná, že ten člověk něco pro ně udělal. A pak ten národ může říct ano, toto je náš národní umělec. Ale když se usnáší o národním umělectví skupina žijících spoluobčanů, ať jsou jakýkoliv, tak je to furt jenom osobní mínění té skupiny. A nemá to s národním umělectvím vůbec co dělat. A je to jenom titul, jenom metál, s kterým se dá kupčit. A proto já si myslím, že národní umělectví je spíš taková komická záležitost. (…) Zas na druhý straně uznávám, že lidi, já nerad říkám lid, protože to je taková více méně štampilka dneska, na celém světě, ale lidi to mají rádi, protože je to velice lidský. A taky by nemělo smysl se proti tomu bouřit, nebo to zesměšňovat, protože bych v první řadě zklamal ty, kterým se to líbí, který mi to přejou.

Pokud si myslíte, že máte vše pod kontrolou, nejedete dost rychle.

Čím promyšleněji lidé jednají, tím účinněji je může postihnout náhoda.