Blaise Pascal (1623 – 1662)
Francouzský matematik, fyzik a teolog.
Kdyby všichni lidé věděli, co jedni říkají o druhých, neexistovali by na světě ani čtyři přátelé.
Není většího neštěstí, než když se člověk začne bát pravdy, aby ho neodhalila.
Toužíme po pravdě a nalézáme nejistotu; hledáme štěstí a potkáváme bídu a smrt.
Slaboši jsou lidé, kteří znají pravdu, ale zastávají ji jen potud, pokud z toho mají prospěch.
Není na světě nic hroznějšího než nenáviděný domov. Být nešťasten ve styku s jinými lidmi je přirozené, ale být nešťasten doma přirozené není.
Člověk, který má nějaký zájem na tom, abychom ho měli rádi, se varuje prokazovat nám službu, o níž ví, že nám nebude milá; jedná s námi tak, jak si přejeme, aby se s námi jednalo; nenávidíme pravdu, proto nám ji tají; chceme slyšet lichotky, proto nám lichotí, rádi se dáváme klamat, proto nás klame.
Rozumný člověk nemiluje proto, že je to pro něj výhodné, ale proto, že v lásce nachází štěstí.
Chytráci jsou lidé, kteří znají pravdu, ale zastanou se jí, jen pokud na ní mají zájem; jinak ji ponechají jejímu osudu.
Všechny dobré zásady jsou již v knihách napsány, nyní ještě zbývá je uskutečnit.
Účelem života není najít štěstí, ale hledat ho.
Šťastný chce být každý člověk. I ten, který se nakonec oběsí...
Naše sláva není v tom, že nikdy nepadneme, nýbrž v tom, že vždycky povstaneme.
Je třeba znát sebe sama. I kdyby to poznání člověku nepomohlo najít pravdu, alespoň si tak uspořádá vlastní život, a to je nejlepší, co může udělat.
Kdyby vesmír drtil člověka, ještě by byl člověk vznešenější než to, co jej zabíjí, protože on ví, že umírá, kdežto vesmír o své převaze nad ním neví nic.
Vládá založená na idejích a fantazii se po nějakou dobu udrží u moci, je vnímána jako mírná a je respektována dobrovolně. Avšak vláda založená na síle se drží u moci dlouho. Z toho vyplývá, že ideje jako by světu kralovaly, avšak úspěšnějším systémem je tyranie síly.
V této době je pravda tak zatemněná a lež tak zavedená, že pravdu může poznat jen ten, kdo ji miluje.
Člověk je zjevně stvořený k tomu, aby myslel. V tom spočívá všechna jeho důstojnost a celá jeho přednost. Veškerou jeho povinností je, aby myslel správně.
Člověk naprosto nejedná podle rozumu, který tvoří jeho podstatu.
Člověk není ani anděl, ani zvíře, a je osudné, že z toho, kdo chce být andělem, stane se zvíře.
Není horšího neštěstí než to, že se člověk začíná bát pravdy, aby neukázala, jak je špatný.