Ramón Gómez de la Serna (1888 – 1963)
Španělský spisovatel.
Proč ti, kteří se opozdili, vyhlížejí vesele, a ti, co čekali, jsou smutní?
Nudný člověk je ten, kdo na otázku, jak se mu daří, dá odpověď.
Žárlivost má jen krok k nenávisti.
Člověk se naučí milovat teprve, až už nemá k lásce sil.
Láska je jako stoh slámy: čím prudčeji se rozhoří, tím větší hromada popela z ní zůstane.
Rozvod spočívá v tom, že nám manželka přestane přišívat knoflíky, které neám nepřišívala.
Protože líbal pomalu, jeho láska trvala déle.
Krutá žena se pozná podle toho, jak zamáčkne nedopalek cigarety do popelníku.
Nemusíte mít strach, že žena, která se s vámi pohádá a zamkne v pokoji, spáchá sebevraždu. Zkouší si tam klobouk.
Žena, která si zapomněla rouge, je zděšena, jako by si nechala doma rty.
Houby pojídá žena vždy společně s mužem, protože nechce umřít sama.
Déšť je smutný, protože nám připomíná čas, kdy jsme byli rybami.
Kniha je záchranný pás samoty.
Opice nešediví, protože nemyslí.
Sen je sklad zatoulaných věcí.
Mládí: pečetní prsten bez monogramu.
Nudisté to nemají lehké. Sotva si sednou, tak se přilepí na stoličku.
Nejhorší na lékařích je, že se na člověka dívají, jako kdyby to nebyl on.
Epitaf je vizitkou zvoucí smrt na souboj.