Citáty o myšlení

Opravdu si nemyslím, že by světu měli vládnout vědci (na to jich až příliš mnoho znám osobně).

Čím jsou ženy krásnější, tím méně myslí na budoucnost.

Gentleman je muž, který uhádne, na co žena myslí, a přesto ji nedoprovází domů.

Hlupák je ten, kdo nikdy nemyslí jinak.

Příroda tomu chtěla, aby ženy byly našimi otrokyněmi ... ony jsou naším vlastnictvím, ne my jejich. Patří nám, stejně jako stromy plodící ovoce patří sadaři. Co je to za šílenou myšlenku požadovat rovnoprávnost pro ženy. Ženy nejsou nic jiného, než stroje na výrobu dětí.

Smyslem manželství je mimo jiné i to, že je zdrojem příjemnosti, hezkých chvil. Jedině tak může konkurovat onomu svobodnému životu, po kterém tolik manželských párů touží, který vidí jako smysl svého života.

Ano, mnoho se změnilo, ale lidé zůstávají stejní, jenomže teď víme líp, kdo je kdo. Kdo je slušný, byl slušný vždycky, kdo byl věrný, je věrný i teď. Kdo se točí s větrem, točil se s větrem i dřív, kdo myslí, že teď přišla jeho chvíle, myslel vždycky jen na sebe. Nikdo se nestává přeběhlíkem, kdo jím nebyl vždycky, kdo mění víru, nemá žádnou... Národ nepředěláš, ledaže bys měl na to staletí, jenom davy můžeš vést dnes tak a zítra tak. Kdo nenávidí, měl v sobě tu nenávist vždycky, kde by se v něm tak najednou vzala! Kdo sloužil, bude sloužit dál, kdo chtěl dobré, bude zase chtít dobré. Ani vůle se nemění. Nedívej se do tváře, která se změnila, nikdo se nestane krásnějším tím, že změnil tvář. Tvrdá zkouška je i tvrdé poznání. Budoucí foliant našich dějin o této době bude mít jeden podtitul: Kdo byl kdo. I dobrá paměť patří k těm stálým věcem, jichž je a bude třeba.

Většina žen vybírá svou noční košili s větším rozmyslem než svého muže.

Inteligence ženy spočívá v tom, že ustoupí muži, který to s ní myslí dobře.

Ženy jsou jako myšlenky, které sice nejsou pravdivé, ale zato se nám líbí.

Myšlenková neschopnost odsuzuje některé lidi k tomu, že nenávidí bez jakékoliv přesnosti.

Hovořit o ženách znamená myslet na krásu a lásku.

Žena nemá možnost nikdy zmoudřet. Brání jí v tom její přirození, nemyslím to pod břichem, ale v hlavě.

Duch v tomto světě nevznikl působením našeho mozku, ale by zde od věků přítomen. Naše myšlení je stále ještě zaostalé, dokážeme pozvednout zrak sotva nad vlastní pupek. Byli jsme teprve probuzeni a velmi pomalu se probíráme z polospánku. Přitom nepozorujeme, že mnohé na tomto světě souvisí a že se mnohé spolupohybuje v nějakém daleko širším pořádku.

Pomyšlení, že nejsme ničím člověku, jemuž jsme byli vším, je obzvláště bolestné. To už člověk netrpí pouhou žárlivostí, tady je zraňována sebeláska.

Dobrák se ocitá v myšlení ženy vždy až na posledním místě.

Příjemné myšlenky nevyžadují svobodu, potřebují ji právě ty nepříjemné.

Svět dělá žena. Je v něm panovnicí - nic se v něm neděje než skrze ni a pro ni. Žena je tedy velkou vychovatelkou muže. Učí ho půvabným ctnostem, zdvořilosti, diskrétnosti a té hrdosti, která se bojí přijít nevhod. Učíme se u ní, že společnost je složitější a jemněji uspořádána, než soudí myšlenka, že citové sny a šero víry jsou nepřekonatelné, a že to není rozum, co vládne lidmi.

Definice muže: musí to být tvor, který mě přivede na myšlenku, že jsem žena.

Žena má sklon stále myslet na muže, muž jen nezapomínat na ženy.