Citáty o knihách

Kvůli tomuhle čteme: protože skoro každá (aspoň trochu dobrá) kniha se nějak dotýká našeho skutečného života, protože téměř pokaždé narazíme na něco, co jsme prožili nebo prožíváme. (Báječný rok)

Angličan je široko daleko tím nejkrásnějším tvorem na světě. (z knihy Romantic Love and Personal Beauty)

Život vytváří situace o tolik románovější než obrazotvornost romanopisce.

Umění knihtisku je faktem, od něhož se datuje druhý díl světa a umění, který se od prvního zcela liší.

Knihy mají své osudy a své životy. A hynou nezájmem čtenářů. Nikdo by nevyslovil pochybnosti o Odysseji, ale jen málokdo ji ještě čte. Jestliže ještě nezahynula nezájmem čtenářů, je to zásluhou několika jedinců, kteří ji nesou dějinami, ve svých statečných srdcích a moudrých hlavách. Čeká! Čekám, až se mé srdce stane natolik statečným a moje hlava natolik moudrá, abych ji otevřel i já.

Skvělá kniha - nejprve ji zhltneme, pak si ji v klidu přečteme a nakonec si ji koupíme.

Literatura musí být lehká, aby nic nevážila na váze současné literární kritiky, jedině takto znovu získá svoji váhu.

Krátké a myšlenkově závažné formulace utkvívají v paměti žáků a čtenářů nejlépe.

Příroda, i když se na ni dívám z nejvyšší věže fantazie, zůstává pro mě, stejně jako pro tolik lidí z mé země, velkou knihou moudrosti.

Když tato cena před sedmi lety vznikala, její tvůrci chtěli, aby byla něco jako anglická cena Bookera - tedy prestižní, mediálně dobře udělaná a propagovaná. A také financovaná. To není jako například Zlaté pero v Sochačevu, kde člověk maximálně dostane diplom a kytku. 100 000 zlotých jsou konkrétní peníze, a to lidi motivuje. A je to dobře. Nejdříve 20 nominací, potom sedm finalistů a nakonec finále, které celé přenáší TV. Výsledkem je, že i ti, kteří se o literaturu vůbec nezajímají, oceněné knížky kupují. (o polské literární ceně NIKE)

Vedel o literature vsetko, okrem toho, ako mat z nej radost.

Člověk hloupý a energický, citlivý a mnohostranný je neštěstím všude - v politice stejně jako v literatuře.

Tí čo pália knihy, napokon budú upaľovať aj ľudí.

Bůh k nám potichu mluví uprostřed našich potěšení, hovoří v našem svědomí, ale volá v našich bolestech: je to jeho megafon, kterým burcuje hluchý svět. [z knihy Problém bolesti, str. 74]

Jsem optimistou, protože věřím, že se žádné budoucí vládě nepodaří mít takovou moc, aby na sebe strhla větší díl rozhodování, než je schopna zvládnout. (Literární noviny, 26. 4. 1990)

Knihy jsou hrobkami myšlenek.

Nejdříve si knihu koupíš, potom si ji přečteš. Kolik spisovatelů by zemřelo hladem, kdyby tomu bylo naopak.

Vzácný tisk je zapůjčená kniha, kterou jsme dostali zpět.

Konečným cílem cenzury je povolovat jen takové knihy, které stejně nikdo nečte.

Na tebe národe český a moravský, vlasti milá, zapomenouti nemohu, nýbrž tebe pokladů svých, kteréž mi byl svěřil Pán, dědicem činím. Věřím i já Bohu, že po přejití vichřic hněvu, hříchy našimi na hlavy naše uvedeného, vláda věcí tvých k tobě se zase navrátí, ó lide český! A pro tuto naději tebe dědicem činím všeho toho, co jsem koli po předcích svých zdědila: Napřed milost k pravdě Boží čisté, kterouž nám před jinými národy prvé službou Mistra Jana Husa našeho ukazovati začal Pán. Druhé, poroučím tobě horlivou žádost k vyrozumívání vždy plnějšímu a jasnějšímu té pravdy Boží, abys znajíc Hospodina hojněji jej poznávati se snažovala. A poněvadž Pán náš Písma svatá zpytovati poručil, odkazuji tobě za dědictví knihu Boží, Bibli svatou. Třetí, poroučím obzvláště také milost (lásku) k církevnímu řádu a milostné té kázni, kteráž mezi dítkami Božími býti má a musí. Čtvrté, odevzdávám horlivost k sloužení Pánu Bohu a k sloužení jemu jedním ramenem. Páté, odevzdávám tobě také a synům tvým snažnost v pulérování (tříbení), vyčišťování a vzdělání milého našeho a milostného otcovského jazyka. Šesté, odkazuji tobě mládeže lepší, pilnější a zdárnější cvičení, nežli bývalo. Kšaft umírající matky Jednoty Bratrské ("šestero odkazů")