Citáty o vzdělání

Studenti populárních věd, jako pan Blatchford, vždy tvrdí, že křesťanství a buddhismus si jsou velice podobné, zejména buddhismus. [Students of popular science, like Mr. Blatchford, are always insisting that Christianity and Buddhism are very much alike, especially Buddhism.]

Čím víc se člověk na nějakou věc dívá, tím méně ji vidí a čím víc ji studuje, tím méně o ní ví.

Být špatným žákem je mnohem nesnadnější, než být žákem dobrým.

Já, Jan Hus z Husince, mistr svobodných umění a hotový bakalář svatého bohosloví na vysokém učení pražské univerzity, kněz a kazatel potvrzený při kapli zvané Betlémské, svěřuji toto své odvolání Ježíši Kristu, soudci nejspravedlivějšímu, který spolehlivě zná, obhajuje a soudí, činí zřejmou a odměňuje spravedlivou při každého člověka. (Husovo odvolání: přibil jej na vrata Mostecké brány 18.10.1412, když vyhlásila kurie nad Husem ztíženou klatbu).

Od začátku svého studia jsem si učinil zásadu, že kdekoli poznám mínění správnější, ihned upustím od svého méně správného a pokorně a radostně přijmu názor, odůvodněný lépe, věda, že to, co víme, je zcela nepatrným zlomkem toho, co nevíme. (1410 podle Jana Viklefa)

...Prosím pánóv, aby své chudině milostivě činili a právě je zpravovali. Prosím měšťanóv, aby své obchody právě vedli. Prosím řemeslníkóv, aby věrně své dielo vedli a jeho požívali. Prosím sluh, aby svým pánóm a paniem věrně slúžili. Prosím mistróv, aby jsúce dobřě živi, své žáky věrně učili, najprvé aby Boha milovali, pro jeho sě chválu učili a pro prospěch obcě a pro své spasenie, ale ne pro lakomstvie ani pro světské zvelebenie. Prosím studentóv i žákóv jiných, aby mistróv svých v dobrém poslúchali i následovali a aby sě pilně pro Boží chválu a pro spasenie své i jiných lidí učili.....Také prosím vás, zvláště, Pražané, aby na Betlém byli laskavi, dokud Pán Bóh popřěje, aby v něm Božie slovo kázali. Pro to miesto diabel sě rozhněval a proti němu farářóv a kanovníkóv popudil, spatřiv, že jeho královstvie v tom miestě sě rušilo. Ufámť v Pánu Bohu, žeť to miesto zachová do své vóle a učiní v něm prospěch větčí skrzě jiné, než jest skrzě mě nestatečného učinil. Také prosím, aby sě milovali, dobrých násilím tlačiti nedali a pravdy každému přáli....(část dopisu z Kostnice 10.6.1415)

Zkušenost je dobrá škola, jen školné je příliš vysoké.

Zpětně bych řekl, že jsem se z Kačera Donalda naučil více, než ze všech škol, které jsem navštěvoval.

Nejhorší jsou hloupí, blbí herci. Tak prosím vás, starejte se o sebe! (svým studentům na DAMU)

Byla jsem vychována jako křesťanka, moji rodiče byli tak opravdoví, že neporušili žádnou ze svých zásad, řekla jsem si, že je nesmím nikdy zradit. Proto jsem si v kriminálech řekla, že jsem tady proto, abych pomáhala druhým. To je můj úkol, který mi Bůh dal. - odpověď Julie Hruškové na otázku studentky "odkud čerpala ve vězení sílu a optimismus, jak to, že v ní není hořkost"

Jas Péllease, Nokturen, předehry k Faunovu odpoledni všude oslnil umělce a poznenáhlu zvítězil u citlivého a inteligentního obecenstva. Vlivy nezbytné u každého tvůrčího umělce, jež ho živily v jeho prvních pokusech, byly stráveny a vytvořily osobnost silnou a zároveň i harmonickou. Dokonce i druhá umění, básnictví s Verlainem a Mallarmé, malířství s celou školou impresionistickou tvoří k našemu hudebníkovi jakoby doprovod. Proto také nelze dnes najít hudebníka, ketrý by tak či onak nepocítil na sobě mistrův stín a který by mohl říci, že mu nic nedluží. (o Debussym

Jestliže vražda takového člověka, ministerského předsedy, nezpůsobí, že se rozechvějí všechna vlákna naší národní existence, jestliže to námi neotřese až do nejhlubších základů, jestliže nezvrátíme toto prokletí, nevykořeníme tuto rakovinu a neskoncujeme s touto skupinou šílených fanatiků - známkou hanby pro náš národ -, jsme, Bože chraň, v nebezpečí, že se staneme svědky toho, jak se bude tato noční můra opakovat. Bojím se. Bojím se a jsem rozhněván, protože nevidím, že by otřes z této vraždy zapůsobil plně na tento národ. Zdá se, že trauma rychle ustoupilo nárokům všedního dne. Je to, jako by strašlivá lekce nebyla vstřebána, jako by se národní zpytování svědomí prostě zastavilo v určitém okamžiku a lidé se vrátili ke každodenním starostem. Ohně zkázy již hoří na okraji tábora. Jestli si společně nepospíšíme uhasit je, zničí nám celý náš dům. [Z projevu na Bar-Ilanově univerzitě rok po zavraždění Jicchaka Rabina]

Byl intelektuálem a učitelem a nebylo náhodou, že se spisovatelé, básníci a umělci shromažďovali v jeho stínu. [Was an intellectual and educator, and it was no coincidence that writers, poets and artists gathered in his shadow. (o Israelu Talovi)]

Učiteli zbabělci se nikdy nepodaří učinit z hochů hrdiny a kdo se neumí ovládat, nemůže je naučit cenné sebeovládání.

Je-li válka, odkládá básník lyru, právník své spisy a student učebnice. Až válka skončí, bude básník zpívat, právník pomáhat řešit spory a student studovat.

Svět nemá takových četníků, kteří by byli schopni udusit pučení stromů, jarní probuzení polí a rozpuk srdcí toužících po svobodě.

Tvrdím, že ti, kdo relativizují pravo-levou diferenciaci a opakují matné fráze o tržní společnosti, chtějí především popřít možnost nutné změny, vyloučit existenci alternativy ke kapitalismu. Rád bych viděl, jak se české politické spektrum přestává dělit na ty, kdo hájí zájmy lidí průměrných a nižších příjmů, a na ty, kdo prosazují platby školného, platby za základní zdravotní péči. (Grebeníček, M.: V proudu času, Futura, Praha 2004, str. 63)

Vždycky si říkám, že Amerika je velice zdravá země, protože země, v níž se tolik mladých lidí chce naučit psát básně, nemůže mít žádný zoufalý problém. Teprve kdybychom zacpali básníkům ústa, pak by to s námi bylo opravdu vážné.

Jsem autorem nejen těžkým, ale i drastickým. Některé biografie jsou vysublimované už od kolébky, já jsem však celý svůj život měl nesmírně blízko k nezralosti, přímo jsem se o ni otíral, nereprezentuji svět dospělých, moje slizké místo je tam, kde se zralost stýká s nezralostí, forma s bezformím... Při pohledu na mne jsou kritici bezradní - nevědí, jestli mne mají považovat za žáka, nebo za dospělého, za hodnotu, nebo za brak - a rozzuřeni tím, že je neberu dostatečně vážně, neberou vážně ani oni mne.

Buď dospějeme k vzájemnému pochopení ohledně Machu Picchu, nebo je prostě budeme muset označit za vykrádače pokladů. (o Yaleově univerzitě, která od roku 1916 uchovává tisíce předmětů z naleziště, které Peru požaduje vrátit )