Citáty o vzdělání

Život je škola pravděpodobnosti.

Krásná tvářička je doporučení beze slov.

Vyučujíce učíme se, vypravujíce pozorujeme, tvrdíce zkoumáme, ukazujíce hledáme, píšíce myslíme, čerpajíce natahujeme vodu do své studny.

K učení se toho, čeho je zapotřebí, se mi žádný věk nemůže zdát pozdní.

I stařec je k poučení vždy dost mlád.

Člověk od přírody baží po vzdělání.

Jen přemíra lásky k druhému je s to vyloučit ze srdce vlastní ješitnost.

To, co se učíte ve škole jsou fakta, známá fakta. Vaším úkolem je si tyto fakta osvojit a zapamatovat. Čím víc si zapamatujete, tím úspěšnější jste. Ti, kterým se ve škole nedaří se nezajímají o fakta nebo se k nim fakta nedostávají takovou formou, která jim přijde zajímavá. Někteří jednoduše nemají tak dobrou paměť. Paměť, ale stejně není to, co rozhoduje o tom, zda v dnešním světě uspějete.

Francouzské přísloví "loučit - toť trochu umírat" doplnil Alhonse Allais takto: "Umřít však znamená loučit se až moc".

Kdo neumí odpouštět, musí se naučit zapomínat.

Nelze vyloučit, že Mossad hodil žraloka zabijáka do moře, aby zasáhl turistický ruch v Egyptě. Bude však potřeba čas, aby se to potvrdilo. (po sérii útoků žraloky na turisty)

Inteligence, vzdělání a talent nemají samy o sobě znaménko plus nebo minus. Podle mého soudu jsou podobny koňům a záleží na tom, do jakého vozu je zapřáhneme.

Neexistuje žádné pro a proti, žádný důvod pro pravou nebo levou stranu. Rozhodování lidí není nic jiného než dobře nastudovaná hra. -str.141

Je to prostě jakási nová móda, móda boření mýtů, móda nastavování zrcadla, móda zvláštní, leckdy velmi flagelantské reinterpretace vlastních dějin. Často se dovídáme z různých povrchních komentářů (a teď budu schválně přestřelovat, ale ne moc), že husité byli vlastně banda obyčejných lapků, kteří jen ničili a drancovali Evropu, že doba pobělohorská nebyla dobou temna, ale naopak dobou rozkvětu a vzdělanosti, a že v Rakousko-Uhersku se nám vlastně dařilo docela dobře, a neměli jsme je proto bourat, stačilo je přetvořit jenom na jakousi středoevropskou nebo podunajskou federaci. Někdy to zkrátka vypadá, že stačí jen otočit znaménka a barvy, zaměnit bílou za černou, dát místo plusu minus - a hle, nové české dějiny jsou na světě. Takového Edvarda Beneše jsme ostatně od roku 1989 stačili otočit už dvakrát. Napřed to byl exponent buržoazie - za komunistického režimu, po listopadu 89 se z něj nakrátko stal významný demokratický politik - a dnes už je to opět v médiích jakýsi přisluhovač nebo dokonce agent Stalina. A když už jsme u toho: hlavní tragédií druhé světové války, jak se někdy zdá při četbě médií nebo dívání se na televizi, už není nacistická genocida českého národa, ale poválečné excesy během odsunu Němců. Dámy a pánové, já záměrně karikuji, záměrně to přeháním - a vy to víte. Ale stejně tak víte, že kus pravdy mám, a já zase vím, že vás to - stejně jako mě - zlobí. Máme zaplaťpánbůh demokracii, máme zaplaťpánbůh svobodu slova, a proto nechť si každý říká a píše, co chce. Ale to, vážení přátelé, platí i pro nás. Proto si tady slibme, že k těmto věcem nebudeme mlčet, že budeme psát a mluvit, kde to půjde a jak to půjde, a že prostě nenecháme veřejný prostor zaplnit povídačkami o vlastní historii, která je obrácená naruby pod praporem jakési podivné nesmyslné sebereflexe. Když to budeme dělat, tak to nejhorší, co se nám může stát, je, že nám nějaký krasoduch občas vynadá do nacionalistů nebo nás obviní, že máme jiráskovsko-nejedlovské vidění světa - a to, dámy a pánové, nebolí, na to se dá zvyknout.

V Anglii nemá vzdělání naštěstí vůbec žádný vliv.

Jsme dnes natolik vzdělaní, že nás už nic kromě šťastného manželství nemůže překvapit.

Učení řeči nespočívá v žádném vysvětlování, nýbrž v určitém výcviku.

Myslím, že křesťané se nejvíce sbližují tehdy, kdy jsou vystaveni pronásledování. V Iráku, v Pákistánu, v Indonésii, v Orisse či Radžastánu, žijí křesťané pod tlakem a nemohou si dovolit ten luxus čekat na sjednocení, dokud se věci nevyřeší. Setkal jsem se osobně s několika lidmi, kteří byli vystaveni násilí, mezi nimiž byla jedna žena, která byla nucena být svědkem mučení a zavraždění svého manžela, protože odmítl opustit svoji křesťanskou víru. Toto je moment, který pomůže pochopit, jaké pravdy jsou základní.

Měl nejhlubší vliv na ruskožidovské studenty v Evropě. Otištění jednoho z Achad HaAmových článků bylo vždycky událostí prvního významu. Byl nekonečně čten a diskutován. Byl tím, čím Ghándí byl pro mnoho Indů, co byl Mazzini pro mladou Itálii o století dříve. [prohlásil o Ašeru Ginsbergovi (Achad Ha-Am)]

The mediocre teacher tells. The good teacher explains. The superior teacher demonstrates. The great teacher inspires. - Průměrný učitel vypráví. Dobrý učitel vysvětluje. Výborný učitel ukazuje. Nejlepší učitel inspiruje.