Citáty o světě

Milovaný člověk není jenom obrazně, nýbrž skutečně naším světem, kterým jsme obklopení, ve kterém duševně bydlíme.

Cynická ľudová múdrosť tvrdí, že láska je slepá. V skutočnosti sú slepí tí, ktorí nemilujú, a teda nevedia, aký pekný a láskyhodný je svet.

... sme mali 1 200 rokov späť nejaký útvar, ktorý bol porovnateľný s čímkoľvek na svete a v iných štátoch vtedy ešte nebolo nič - možno tam chodili iba nejaké zvieratá a ešte tam neboli nijaké štátne útvary.

Modely ekonomů jsou příliš zjednodušené. Musíme jim připomínat, že vycházejí z neudržitelných hodnot a že jejich "věda" se snaží řídit celý svět, i když mu nerozumí.

Být na okraji světa není příznivá situace pro toho, kdy chce svět přetvořit.

Kto má pravú Božiu slobodu, nestráca radosť a pokoj srdca. Smútok vniká tam, kde je naviazanosť na svetské veci.

"Na tom není vůbec nic absurdního, dávat život všanc za svou vlast!" prohlásil. "Že ne?" opáčil stařík. "A co je to vlast? Vlast je kus země vymezený na všech stranách hranicemi, obvykle zcela nepřirozenými. Angličani umírají za Anglii, Američani za Ameriku, Němci za Německo, Rusové za Rusko. V současné době bojuje v téhle válce takových padesát či šedesát zemí. Něříkejte mi, že za všechny tyhle vlasti stojí za to umírat." "Za všechno, pro co stojí za to žít, stojí za to i umřít," prohlásil Nately. "Jestli je na světě něco, za co by stálo umřít, je určitě lepší zůstat kvůli tomu naživu," řekl na to ten starý rouhač.

Byl bych spokojen, kdybychom se mohli množit jako stromy bez spojení, nebo kdyby byl jiný způsob zachování světa, bez toho triviálního a vulgárního způsobu soulože. To je nejpošetilejší, co dělá moudrý muž ve svém životě.

Člověk vstoupil do světa bez hluku.

Je to prostě jakási nová móda, móda boření mýtů, móda nastavování zrcadla, móda zvláštní, leckdy velmi flagelantské reinterpretace vlastních dějin. Často se dovídáme z různých povrchních komentářů (a teď budu schválně přestřelovat, ale ne moc), že husité byli vlastně banda obyčejných lapků, kteří jen ničili a drancovali Evropu, že doba pobělohorská nebyla dobou temna, ale naopak dobou rozkvětu a vzdělanosti, a že v Rakousko-Uhersku se nám vlastně dařilo docela dobře, a neměli jsme je proto bourat, stačilo je přetvořit jenom na jakousi středoevropskou nebo podunajskou federaci. Někdy to zkrátka vypadá, že stačí jen otočit znaménka a barvy, zaměnit bílou za černou, dát místo plusu minus - a hle, nové české dějiny jsou na světě. Takového Edvarda Beneše jsme ostatně od roku 1989 stačili otočit už dvakrát. Napřed to byl exponent buržoazie - za komunistického režimu, po listopadu 89 se z něj nakrátko stal významný demokratický politik - a dnes už je to opět v médiích jakýsi přisluhovač nebo dokonce agent Stalina. A když už jsme u toho: hlavní tragédií druhé světové války, jak se někdy zdá při četbě médií nebo dívání se na televizi, už není nacistická genocida českého národa, ale poválečné excesy během odsunu Němců. Dámy a pánové, já záměrně karikuji, záměrně to přeháním - a vy to víte. Ale stejně tak víte, že kus pravdy mám, a já zase vím, že vás to - stejně jako mě - zlobí. Máme zaplaťpánbůh demokracii, máme zaplaťpánbůh svobodu slova, a proto nechť si každý říká a píše, co chce. Ale to, vážení přátelé, platí i pro nás. Proto si tady slibme, že k těmto věcem nebudeme mlčet, že budeme psát a mluvit, kde to půjde a jak to půjde, a že prostě nenecháme veřejný prostor zaplnit povídačkami o vlastní historii, která je obrácená naruby pod praporem jakési podivné nesmyslné sebereflexe. Když to budeme dělat, tak to nejhorší, co se nám může stát, je, že nám nějaký krasoduch občas vynadá do nacionalistů nebo nás obviní, že máme jiráskovsko-nejedlovské vidění světa - a to, dámy a pánové, nebolí, na to se dá zvyknout.

Každý by chtěl zlepšit svět, a každý by to také dovedl, jenom kdyby chtěl začít sám u sebe.

Na světě nejsou nejkrásnější věci, ale okamžiky.

Láska je od pradávna nejnovější a jediná světová událost.

Na světě je zavedeno, že spousta hloupých si hraje na chytré. Z chytrých, kterých je na světě nedostatek, jen ti nejchytřejší si hrají na hloupé.

Je to smutně poznání, ale nejsem největší génius na světě. Není to ovšem spravedlivé.

Svět je mou vlastí, dobro činit je mým náboženstvím.

Myslím, že na světě zbabělce nenajdete, který by nepoznal většího, než je sám.

Láska ... je to nejtragičtější na světě a v životě, láska je dítětem klamu a matkou zklamání, láska je útěchou v bezútěšnosti, jediným lékem proti smrti, jsouc její sestrou.

Lidé se mě někdy ptají, zda politická stabilita je jedním z nezbytných předpokladů rozvoje obchodu v dané zemi. Odpovídám jim, že ve většině světa nelze stabilitu předvídat o nic přesněji než počasí.

Co milujeme povrchně, snadno si znechutíme, když v tom dlouho nedosahujeme úspěchu. Od toho však, co milujeme z hloubi své duše, nás nemůže odradit nic na světě.