Citáty o světě - 55. strana
Tip: u známých osobností se při najetí myší na jméno zobrazí krátké info o daném člověku.
Pro mezinárodní společenství je to největší krok zpět od skončení druhé světové války. (o G20)
Chtěl jsem osvobodit ženu, ale poznal jsem, že z matek se stávají prostitutky. Chtěl jsem osvobodit lidi, zdecimované bídou a vysilující dřinou, ale poznal jsem, že světu chystám jen ještě horší otroky a utlačovatele. Chtěl jsem osvobodit mládež, ale ta, čím byla svobodnější, tím víc propadala neřestem: teď už nechci nic.
Český materialismus, oddanost životní matérii, jednotlivostem a konkrétům, nedostatek iluzí, nepřítomnost a deficit romantismu, to jsou věci, které mi neustále imponují, protože na příkladu české literatury vidíme, že otázky a odpovědi jsou obsaženy v každodennosti, tedy v tom, co je nám doopravdy dané. Poláci nemají rádi skutečnost a odpovědi hledají mimo ni. Češi vědí, že jiný svět není a nebude a že odpovědi se v něm musejí nacházet. Je jen potřeba je nalézt.
Věčné ženství ve své slabosti a velikosti je takovými sociologickými idejemi nedotčeno; jeho kořeny nelze najít v sociologickém, ale v přírodním - metafyzickém světě.
Zdeněk Svěrák v neděli řekl, že když byl za svým kolegou před několika dny naposledy v nemocnici, Smoljak mu sdělil, že v poslední době zažil dvě velké radosti - vítězství českého hokejového týmu na mistrovství světa v Německu a to, jak dopadly volby.
Podle už otřepané metafory jsou turbulence v eurozóně kanárkem v dole signalizujícím problémy, které budou muset politici po celém světě řešit.
On jediný dokázal dětem říci, že na světě je smrt, a nevylekal je. (O Janu Karafiátovi v předmluvě k Broučkům v roce 1967 "Kniha, která si odpočinula")
…Zásady a ideály fašismu a nacionálního socialismu uvedené poprvé v život v Itálii a Německu měly, mají a jistě i budou mít stále větší vliv a míru inspirace pro další generace politiků i prostých, ale uvažujících lidí. Vždyť jen to, co dokázal vůdce a všichni nacionální socialisté po I.světové válce, když se jim dostalo možnosti vést Německo, to se doslova rovnalo zázraku. Ze země zmítané sociálními nepokoji, anarchií, bolševickými tendencemi, hyperinflací, stagnací hospodářství a ostatními negativními jevy dokázali za několik málo let vybudovat moderní a akceschopný stát …
Dobro nikdy nepomine. Kdyby bylo pomíjející, nebylo by na světě lidí — nebylo by vůbec nikde života.
Jeho nekompromisnost, jeho ideály a jeho dlouhý, aktivní život dělají ze Solženicyna hrdinu z románu, dědice Dostojevského. Patří na panteón světové historie. (po Solženicynově úmrtí)
Člověk musí být nohama zasazen ve své zemi, ale očima musí přehlížet svět.
Jan Železný: Budu si ho pamatovat jako člověka, který přinesl světu moderní olympijské hry a dokázal je zpopularizovat.
olympijský historik John McAloon: Po Coubertinovi není pochyb o tom, že Samaranch vyčnívá nad hlavy a ramena všech ostatních předsedů [MOV], pokud jde o jeho dopad nejen na olympijské hry, ale i na místo olympijského hnutí ve světě.
Jsou to moje poslední hry jako předsedy Mezinárodního olympijského výboru. Nemohly být lepší. Proto s radostí vyhlašuji, že jste představili světu vůbec nejlepší olympijské hry. (na slavnostním zakončení Letních olympijských her v roce 2000 v Sydney)
Opravdu statečný je ten, kdo vykoná i beze svědků, čeho by se odvážil před celým světem.
Kdo se podívá otevřenýma očima na to, co světem hýbe a vždycky hýbalo, ten brzo ztratí z očí ono vraždění a podvádění a uvidí svět plný lidí nadšených pro pravdu. Místo šklebících se katů kolem plápolavých hranic uvidí lidi s nadšením jdoucí na smrt upálením pro Krista, místo dravých šelem v arénách uvidí křesťany nade všecko věřící v království Boží, místo surových králů vedoucích války ve jménu Kristově uvidí muže, kteří ve jménu Kristově připravují věčný mír. A na těchto spravedlivých lidech stojí svět, oni jsou strůjci dějin, jimi svět pokračuje a všechna ukrutnost je jen malicherná zlost. A oči všechněch spravedlivých lidí jsou obráceny k jednomu vůdci, ke Kristu. (Čím je nám dnes Ježíš Kristus)
Království Boží není sice z tohoto světa, ale jest pro tento svět. Na tomto světě, i v politice vnitřní a mezinárodní se uplatňují jeho zákony a jinak než prací na tomto světě se do něho nedostaneš!
Zaměstnáním básníka je pojmenovat nepojmenovatelné, poukázat na podvody, přidat se na něčí stranu, začít debaty, utvářet svět a zabránit mu, aby usnul.
Miluju spánek. Je to nejlepší z obou světů. Jste živí, a přitom o ničem nevíte.
Největší tragédií literatury je, že se poprvé stalo psaní předmětem obchodu, volně prodejnou komoditou. Ne každému se to podaří, ale dnešní literát stojí před možností vydělat velké peníze. Jenže takový spisovatel se spíše stává bezpohlavním eunuchem, člověkem bez názoru na svět a život, jako i na politické i sociální změny, ke kterým dochází. Jen vydělává peníze.