George Santayana (1863 – 1952)
Americký filosof, kritik a spisovatel španělského původu, představitel naturalismu a „klasické“ americké filosofie.
Ti, kteří si nepamatují minulost, jsou odsouzeni k tomu, aby si ji zopakovali.
Hudba je v podstatě stejně zbytečná jako lidský život.
Fanatismus spočívá v tom, že člověk zdvojnásobí své úsilí když zapomněl svůj cíl. (The life of reason I.)
Člověk je bytost s představivostí a morálkou proto, že ve společnosti dává svému životu nové cíle, které by o samotě nemohly existovat: přátelství, náboženství, umění, vědy. (The life of reason II. Reason and society)
Bůh, k němuž hluboká filosofie lidskou mysl vrací, není tentýž, kterému ho mělká filosofie odcizila. (The life of reason III. Reason in religion)
Každá živá duše vítá všechno, s čím si ví rady; to ostatní ignoruje nebo popírá. (Dialogues in Limbo, 3.)
Náboženství ve své pokoře vrací člověku jeho jedinou důstojnost, totiž odvahu žít z milosti. (Dialogues in Limbo, 4.)
Zábava je dobrá věc, jen pokud nekazí něco lepšího.
Člověk musí být nohama zasazen ve své zemi, ale očima musí přehlížet svět.
Ten kdo zapomene na svoji minulost, je odsouzen ji znovu prožít.
Ti kdo si nepomatují minulost, jsou odsouzeni k tomu, aby si ji zopakovali.
Moudrost znamená brát všechno s humorem a špetkou pochybností.
Ti, kteří si nepamatují minulost, jsou odsouzeni si ji znovu zopakovat.
Fanatik je ten, kdo zdvojnásobí své úsilí, když zapomněl své cíle.
Kdo si nepamatuje minulost, je odsouzen k jejímu opakování.
Pro člověka, který splnil svou povinnost, je smrt přirozená a vítaná právě tak jako spánek.
Je snazší udělat světce z volnomyšlenkáře než ze sprosťáka.
Proti narození a smrti nemáš léku. V mezidobí zachovej radost.
Obtížné je, co může být uděláno okamžitě, nemožné je, co trvá trochu déle.
Lidé, kteří se na tomto světě cítí jako ve vyhnanství, mocně inklinují k tomu, aby věřili, že jsou občany jiného světa.