Citáty o strachu

Vynášíte svůj rozsudek nade mnou s větším strachem, než já mu naslouchám.

Když má člověk strach, přestává uvažovat.

Strach postrádá soudnost.

Tento americký dovoz je pro děti a mládež, ale také pro dospělé škodlivý. Podporuje iracionální pověry a strach z duchů. (o Halloweenu) [Dieser amerikanische Import ist für Kinder und Jugendliche, aber auch für Erwachsene schädlich. Er fördert irrationalen Aberglauben und die Ängste vor Geistern.]

Rehoľník sa musí báť viac strachu pred chudobou ako chudoby samej.

Nie je nič horšie, ako kvôli dažďu, únave či chladu, alebo zo strachu pred chladom a osamelosťou nedôjsť tam, kam si človek predsavzal.

Jeho hlas má silu, a pritom mäkkosť; zbavuje ťa strachu, dvíha k večnej harmónii. Počúvaš v ňom Božie slovo a zrazu vieš, všetko sa vyvinie, ako sa vyvinúť má. A čo je zlé zapadne, a čo je dobré, bude prijaté. (Hana Ponická) [Lesňák, Rudolf; Náš brat Antonio.]

Kuráž není stav beze strachu, ale ocenění, že něco jiného je důležitější než strach.

Fanatismus je určitý nedostatek statečnosti. On je to strach přijímat svět v jeho složitosti. Fanatismus je cesta k zjednodušení života. Je to útěk před odpovědností, kterou člověk přijímá tím, že se pořád rozhoduje.

Srdce prestane byť mladé, len čo túžba po neznámom ustúpi strachu z neho.

Žiadna nádej = žiaden strach. (booklet albumu Bloody Kisses)

Nenechte se zastrašit dlouhými slovy. Všechny skutečně důležité věci jako život, smrt, hlad, strach, den, noc i láska mají krátké názvy.

Láska, ta přináší jen nepokoj samý a strach.

Řeč je mocnou vládkyní, která vykonává nejbožštější díla nejmenším a nejnepatrnějším tělem, neboť dovede i zahnat strach i odejmout zármutek i způsobit starost i zvětšit soucit.

Osud osvobodí mnohé od trestu, ale od strachu nikoho. (Multos fortuna liberat poena, metau neminem.)

Fantastické zrcadlení vnějších sil, které ovládají každodenní život lidí, v jejich hlavách, zrcadlení v němž pozemské sily přijímají formu nadpozemských. V počátcích dějin se takto zrcadli především přírodní síly, které pak v dalším vývoji u různých národů prodělávají nejrozmanitější a nejpestřejší modifikace. Později nastupují na místo přírodních sil stále více společenské síly, jež stojí proti lidem stále více cize a nevysvětlitelně a ovládají je touž zdánlivě přírodní nutností jeho přírodní síly samy. Strach člověka před brutálností útlaku, bolesti a bídy ­takové jsou skutečné kořeny náboženství, zkoumaného v jeho dějinném vývoji. Moderní věda nemůže ovšem pohlížet na náboženství jen jako na odraz veliké bídy člověka v oblasti ideologie, nýbrž také jako na výraz protestu člověka proti skutečné bídě. V náboženské víře se často projevuje živelná potřeba skutečně lidských vztahů a štěstí na zemi.

O našom storočí sa hovorí ako o storočí strachu. "Úzkosť je choroba západného sveta." (s. 74)

V životě nedělej nic takového, že bys pak musel mít strach, aby se o tom nedověděli tví bližní.

Strach ze smrti pochází nejspíš z toho, že si ji představujeme příliš živě.

Strach? Ten je vlastný ľuďom, čo si uvedomujú, že konajú zle.