Citáty o strachu - náhodné
Tip: u známých osobností se při najetí myší na jméno zobrazí krátké info o daném člověku.
Člověk, který se bojí utrpení, trpí už svým strachem.
Jádrem izraelské bezpečnostní doktríny je odstrašení - jednostranné, jedině izraelské odstrašení. Izrael chce naprostou volnost udeřit a nikdy nebýt udeřen. Doktrína staví na brutální síle ochránit sama sebe a odmítá jakoukoliv formu vzájemného odstrašení. Je v naprosté opozici vůči regionální rovnováze sil, které by ho mohla přinutit zmírnit jeho akce.
Cit je tehdy svobodný, nezávisí-li na žádném cizím přinucení, je-li prožíván v upřímnosti a beze strachu.
Zemřít bez strachu ze smrti - to je záviděníhodná smrt.
Nejrychleji se rodí strach.
Nic mne nezastraší, ani vítr, co přihnal husté mraky, budou zde jen krátce. Má důvěra roste, neboť vím, že nad mraky je moje milované Slunce. (orig.: "Nič ma nezastraší, ani vietor, čo prihnal husté mraky, lebo to bude iba okamih. Moja dôvera rastie, lebo viem, že za mrakmi je moje milované Slnko."
Nemám naději. Nemám strach. Jsem svobodný. (epitaf)
Šéf své podřízené řídí, vůdce je vede. Šéf je závislý na autoritě, vůdce na dobré vůli. Šéf vzbuzuje strach, vůdce nadšení. Šéf říká "já", vůdce říká "my". Šéf se soustřeďuje na viníka při selhání, vůdce na samotné selhání. Šéf ví, jak se má co udělat, vůdce ukazuje, jak to má být. Šéf říká "Jděte!", vůdce říká "Pojďme!"
Vydej se napospas svému nejhlubšímu strachu, po tom nemá strach žádnou moc a ten strach ze svobody se scvrkne a zmizí. Budeš volný.
Jeho hlas má silu, a pritom mäkkosť; zbavuje ťa strachu, dvíha k večnej harmónii. Počúvaš v ňom Božie slovo a zrazu vieš, všetko sa vyvinie, ako sa vyvinúť má. A čo je zlé zapadne, a čo je dobré, bude prijaté. (Hana Ponická) [Lesňák, Rudolf; Náš brat Antonio.]
Kto sa bojí Boha, nemá strach. [Príhovor veriacim na námestí sv. Petra v Ríme (22. jún 2008)]
Jedna z věcí, na nichž se lidé všech dob shodují, je platonická láska k pravdě a reálný strach, který k ní mají.
Protože život o samotě a bez přátel je plný nástrah a strachu, rozum sám nás napomíná, abychom si získávali přátelství.
Každý má dvě možnosti. Jsme buď naplněni láskou…, anebo strachem.
Velkých podlostí se dopouštíme z nenávisti, malých ze strachu.
Cit je tehdy svobodný, nezávisí-li na žádném cizím přinucení, je-li používán v upřímnosti a beze strachu.
Někteří skladatelé mají strach, aby neupadli do banality. Bojí se být prostí a děsí je představa, že třebas každým novým dílem nepřevrátí vesmír. Tahle permanentní revoluce je taková zvláštní posedlost.
Smích je jedna z nejmocnějších zbraní proti všemu, co se přežilo a co se drží bůhví čím jako ponurná zřícenina, která brání v růstu svěžímu životu a straší slabé.
Žádný cit není čirý, všechno je smíšeno se strachem a nenávistí.
Nie je nič horšie, ako kvôli dažďu, únave či chladu, alebo zo strachu pred chladom a osamelosťou nedôjsť tam, kam si človek predsavzal.