Citáty o strachu - náhodné
Tip: u známých osobností se při najetí myší na jméno zobrazí krátké info o daném člověku.
Láska překonává smrt i strach ze smrti. Jen jí vděčí lidé za to, že jsou na světě a že žijí.
Dnes je možné úplně všechno a je třeba se bát pouze vlastního strachu.
Nedovolil jsem, aby můj život ovládl strach před smrtí; a odměnou mi byl darován život.
Láska nezná strach. Je-li dokonalá, rozhání kolem sebe všechny chmury.
Lze-li šimpanzům vyprávět pohádky, strašit je (nepřítomným) ČERNÝM PSEM, pozorovat, jak se vždycky na podzim začnou těšit na Vánoce (= BONBON STROM) a jak jim je líto, když jejich ošetřovatelce zemře dítě, pak zdůrazňovat zvláštní a "kvalitativně" odlišnou podstatu člověka už není jenom nabubřelý, ale především nesmyslný žvást. A naopak zvířatům, alespoň některým, nejlépe porozumíme, budeme-li je vnímat antropomorfně. Zvířata jsou hloupí lidé, nikoliv stroje. - Jan Zrzavý: Zvířata jsou hloupí lidé, nikoliv stroje, 2001
Aby se vládce rozzlobil na všechny své poddané najednou, to považuji za velkou chybu. Kdo nahání strach mnoha lidem, nutně si dělá z mnoha lidí nepřátele, a kdo se zlobí na všechny, dohání všechny k jednomyslnosti.
Každý má dve možnosti. Sme buď naplnení láskou…, alebo strachom.
My Izraelci jsme pohlceni strachem: strachem z demokracie. Ne tady, v sousedních státech. Jako kdybychom si nikdy nepřáli, aby se naši arabští sousedé stali liberálními demokraciemi. Jako kdybychom nikdy nedoufali ve svobodné volby, více stran, svobodu slova a občanská práva.
Vydej se napospas svému nejhlubšímu strachu, po tom nemá strach žádnou moc a ten strach ze svobody se scvrkne a zmizí. Budeš volný.
Kuráž není stav beze strachu, ale ocenění, že něco jiného je důležitější než strach.
"...Vážení volitelé, pokud toužíte po takovém zítřku, ve kterém je kontrolováno vaše svobodné hlasování a je zastrašován každý, kdo se opováží projevit svůj vlastní názor, pak jsem určitě mužem včerejška. Pokud se cítíte dobře v atmosféře nepřátelství, konfliktu, osočování a zesměšňování, nemohu být váš kandidát, protože jsem se v celé své politické kariéře snažil o férové politické soutěžení a hledání konsenzu a vždy jsem odmítal hrubosti a urážky. Pokud nechcete dbát tradic naší civilizace, jejich křesťanských hodnot, důrazu na klasickou rodinu a úctu ke každému lidskému životu, nevolte mne, neboť já tyto hodnoty ctím. Chcete-li žít v budoucnosti stvořené z módních vln, kdy bude zakázáno kouřit, ale drogy budou tolerovány, kdy bude manželství institutem na vyhynutí a na radnici budou chodit jen páry k registraci, kdy staré a nemocné budeme milosrdně zbavovat života, kdy nám bude předepisováno, co máme jíst, pít a jak smíme mluvit, pak toto není můj program. Toto není má představa budoucnosti..." (kandidátský projev-druhá volba českého prezidenta 2008-2013, Praha-Španělský sál 15.2.2008; zdroj MF-DNES 16.2.2008)
Každá myslící bytost je dneska strachy bez sebe.
Láska a svoboda znamenají konec strachu a otrokářství.
Omamuje mě, svádí a já ztrácím klid, jdu za ní a děsím se. Bojím se jí jako pasti a toužím po ní jako po chlazeném nápoji, když mám žízeň. Podléhám jejímu kouzlu a blížím se k ní se strachem, jaký by měl muž podezíraný z toho, že je obratný zloděj. U ní cítím neodůvodnitelné nadšení nad její možnou nevinností a rozumově velmi odůvodnitelnou nedůvěru k neméně pravděpodobné zkaženosti. Cítím, že se stýkám s neobvyklým stvořením, nepodléhajícím přirozeným pravidlům, s vynikajícím nebo ohavným tvorem.
Nie je nič horšie, ako kvôli dažďu, únave či chladu, alebo zo strachu pred chladom a osamelosťou nedôjsť tam, kam si človek predsavzal.
Strach z nebezpečí je tisíckrát větší, než nebezpečí samo.
Smích - tu ozvěnu našeho pláče - to křídlo úsměvu, co tluče za oknem nočního strachu, nikdy mít v hrsti nebudem. Kdybychom - nedejte bohové - tu sladkou můru polapili, bylo by na světě po srandě.
První, kdo na světě stvořil bohy, byl strach.
Naháníš-li mnohým strach, měj se před mnohými na pozoru.