Citáty o strachu

Darebáci nesmějí vědět, že z nich jde strach.

Všetko, čo chceme uniesť, unesieme. To je zákon duchovného života. Jediná prekážka ... je strach.

"Pojďte až na kraj."
"Nemůžeme. Máme strach."
"Pojďte až na kraj."
"Nemůžeme. Spadneme!"

"Pojďte až na kraj."

A oni šli.
A on je strčil.

A oni letěli.

Pojďme letět společně...

Strach a hrůza jsou nepevná pouta lásky; jakmile je uvolníš, pak ti, kteří se přestali bát, začnou nenávidět.

Slibujeme pod vlivem nadějí a konáme pod vlivem strachu.

Původcem lásky bývá strach ze ztráty. Když někoho. Máme rádi, přijímáme ho jako součást sebe, ačkoli tajně víme - a raději o tom moc nepřemýšlíme - že se při některém a kdovíjakém chybném kroku může zase od nás oddělit, a pak nás bude míň o tu část, kterou jsme už pokládali za sebe sama.

V životě nedělej nic takového, že bys pak musel mít strach, aby se o tom nedověděli tví bližní.

"Šel jsem po cestě se dvěma přáteli - slunce zapadalo za horu nad městem a fjordem - pocítil jsem nápor smutku - nebe se náhle změnilo v krvavou červeň. Zastavil jsem se, opřel o zábradlí, smrtelně unaven - přátelé se po mně ohlédli a pokračovali dál - díval jsem se nad plápolajícími mraky na fjordem, byly jak krev a meč, a město - modročerný fjord a město - mí přátelé šli dál a já tam stál a třásl se strachy - cítil jsem jakoby velký, nekonečný výkřik šel tou nekonečnou přírodou."

Strach ze smrti pochází nejspíš z toho, že si ji představujeme příliš živě.

Keď ťa napadne, že všetko to, čo si myslel o Bohu, je prevrátené a žiadny Boh nie je, nestrachuj sa nad tým. Stáva sa to každému. Nemysli si však, že tvoja neviera pochádza z toho, že Boh neexistuje, lebo keď už neveríš v Boha, v ktorého si skôr veril, je to preto, že v tvojej viere bolo niečo pochybné a musíš sa viac snažiť lepšie pochopiť to, čo voláš Bohom. Keď divoch prestane veriť vo svojho dreveného Boha, neznamená to, že Boh neexistuje, ale iba že nie je z dreva.

Láska medzi mužom a ženou, je slobodná a bez strachu. Má na nej rovnakú účasť telo i duch. Nepreháľa v idealizme, lebo sa zveruje aj telu. Ale ani telo ju veľmi nesputáva, lebo svojho sa domáha aj idealizmus.

Poznání představuje konec strachu.

Leckdo neposlouchá ani rozumu, ani dobrých rad a chybuje vědomě jenom ze strachu, aby nebyl nikým ovládán.

Když někdo nemá žádný strach, nemá žádnou fantazii.

Největší chyba, kterou v životě můžete udělat, je mít pořád strach, že nějakou uděláte.

Není hanbou čestný neúspěch, ale strach z neúspěchu.

Bojíme se jenom, že ztratíme to, co máme. Ten strach ale přejde, když pochopíme, že náš příběh a příběh světa psala táž Ruka.

Protože láska a strach mohou být těžko společně, pokud si máme mezi nimi vybrat, je o mnoho bezpečnější, aby se vás lidi báli než aby vás milovali.

Strach je emoce; a je zhola nemožné - dokonce fyzicky nemožné - udržet si nějakou emoci dlouhou dobu. ... Krizové pocity jakéhokoli druhu jsou ze své povahy přechodné. Pocity přicházejí a odcházejí, a když přijdou, lze jich využít dobrým způsobem; nemohou však být naší pravidelnou duchovní stravou. [esej Poslední noc světa, kniha Sloni a kapradí, str. 61]

Palčivou touhu po bohatství nikdy nepřekonáme, aniž ji neukojíme; ti, kdo bohatství mají, trápí se nejenom touhou nabýti ještě většího majetku, nýbrž i strachem, že přijdou o to, co už mají.