Citáty o spravedlnosti - náhodné
Tip: u známých osobností se při najetí myší na jméno zobrazí krátké info o daném člověku.
Když stárneme, seznáváme, že pomsta je nejjistější formou spravedlnosti.
Lidé myslí pouze, jen aby ospravedlnili své špatné činy, a hovoří, jen aby maskovali své myšlenky.
My neznáme třídní boj, neznáme třídní socialismus, a ani je nechceme znát. Neusilujeme o spravedlnost třídní, nýbrž o spravedlnost lidskou.
Přijatelnost hodnot závisí vždy na jejich úspěchu. Každý, kdo se snaží dosáhnout falešné vyváženosti, destabilizuje společnost. Rozsudky musejí být váženy jen z toho hlediska, jaký mají význam pro udržení spořádané společnosti. Nesčetné dávné civilizace ztroskotaly právě na útesech spravedlnosti pro všechny. Taková pošetilost ničí přirozenou hierarchii, která je mnohem důležitější. Každý jedinec nabývá na významu jen ve vztahu k celé společnosti. Když společnost nebude uspořádána v logických krocích, nikdo v ní nemůže najít své místo - ani ten nejnižší, ani ten nejvyšší.
Žádat o radu znamená hledat ospravedlnění pro rozhodnutí, které jsme už učinili.
Vášeň je nespravedlivá, a proto sobecká průvodkyně, jíž se člověk nemá svěřovat, byť se mu zdá seberozumnější.
Nemůžeš žít šťastně, aniž bys byl moudrý, čestný a spravedlivý, ani moudře, čestně a spravedlivě, když nejsi šťastný.
Chceš-li žít, zvykni si na mizerné počasí a nespravedlnost lidí.
Talmud učí, že "kdokoliv zachrání jeden život pro písmo, je to jako by zachránil celý svět". Ve chvíli, kdy byl ve hře osud evropského židovství, naplnil Pius XII. tento výrok Talmudu více než kterýkoliv jiný vůdčí činitel 20. století. Žádný jiný papež nebyl tak hojně -a nikoliv neprávem- chválen ze strany Židů. Jejich díky , stejně jako vděčnost celé generace těch, kdo přežili holokaust, svědčí, Pius XII. je skutečně a hluboce jedním z těch, které nazýváme "spravedliví (z) národů". - židovský historik a rabín David G. Dalin ve svém spisu obhajujícím Pia XII.
Filosofie je jen pokus teoreticky ospravedlnit své jednání.
Obrazotvornost rozhoduje o všem, je původcem krásy, spravedlnosti a štěstí, tedy všeho, čeho si svět cení.
Většina učitelů Východní církve, od Klementa Alexandrijského po Maxima Vyznavače, zastávala učení o obecném vzkříšení a spáse. (...) Pravoslavné myšlení nikdy nepodlehlo myšlence Boží spravedlnosti tak, aby zapomnělo na myšlenku Boží lásky. Zejména nevymezilo člověka z hlediska Boží spravedlnosti, nýbrž z hlediska proměnění a zbožštění člověka i Vesmíru.
Lekára nepotrebujú zdraví, ale chorí. Neprišiel som volať spravodlivých, ale hriešnikov. (2,17)
Jedna spravedlnost je mocnější než tisíc zbraní.
Spravedlnost bez milosrdenství je tvrdost.
Že jsou ženy přitahovány prošedivělými mužskými skráněmi, je jakýsi druh vyšší spravedlnosti, neboť ženy jsou také většinou jejich příčinou.
Ježiš Kristus bol extrémistom lásky, prorok Ámos bol extrémistom spravodlivosti. Nejde teda o to, či sme extrémisti, ale o to, akí sme extrémisti. Sme extrémisti nenávisti alebo lásky?
Žádat o radu - hledat ospravedlnění pro rozhodnutí, které jsme již učinili.
Je to smutně poznání, ale nejsem největší génius na světě. Není to ovšem spravedlivé.
Žádná moc bez armády, žádná armáda bez peněz, žádné peníze bez daní, žádné daně bez prosperity a žádná prosperita bez spravedlnosti.