Citáty o přátelství a nepřátelství - 12. strana
Tip: u známých osobností se při najetí myší na jméno zobrazí krátké info o daném člověku.
Odpouštět a neživit v sobě zlobu jsou prostředky k nápravě ostatních. Pomstou, odplatou a hněvem nemohou být křivdy odčiněny. Zlo může být vyloučeno jen dobrem. Pomsta může zplodit jen novou křivdu nebo prodloužit již trvající nepřátelství. Shovívavost a odpouštění jsou potřeby k nápravě ostatních.
Ukazuje osobní příklad statečnosti a neohroženosti, pod těžkou palbou nepřítele překonal veškeré překážky; překonal palisádu, předešel protiakci Turků, rychle vystoupal na zdi pevnosti, dobyl baštu a mnoho baterií… Generál Kutuzov útočil na mém levém křídle; ale byl mojí pravou rukou. (Ze Suvorovova hlášení z bitvy o Izmail.)
Pokrok je krásné slovo, ale jeho hnací silou je změna a každá změna má své nepřátele.
Kdo je tvůj přítel, to můžeš jen v nouzi a chudobě poznat.
Nepomáhá nám tolik pomoc našich přátel jako jistota, že by nám pomohli.
Chtěl bych být bohatý. Chtěl bych mít spoustu peněz, kterými bych zaplatil všechny své zdravotní prohlídky a koupil jídlo všem přátelům.
Chceš vědět, proč jsem přerušil učený rozhovor a ohlédl se za hezkou ženou? Lituji tě, příteli, protože to je otázka slepce.
Touha po přátelství vzniká rychle, avšak přátelství nikoliv.
Když chceš poznat chyby nějaké ženy, obrať se na její nejlepší přítelkyni.
Komu si sa raz stal priateľom, zostaň mu priateľom navždy. (1.8.)
Meňte svoje záľuby, ale nikdy nemeňte priateľov.
Ži tak, aby sa tvoji priatelia začali nudiť, až zomrieš.
Láska je priateľstvo človeka s Bohom.
Falošný priateľ je horší ako nepriateľ.
Urob priateľskú službu a nadávky ti budú odmenou - to je beh sveta.
Neľakaj sa nepriateľov. Tí malí sa boja a veľkí ťa môžu len zabiť alebo znásobiť. V každom prípade ti poslúžia.
Knihy boli moji živí priatelia. Bolo ich málo, ale vyčítala som z nich aj to, čo autori do nich nevložili.
Nepotrebujem priateľa, ktorý prikyvuje na všetko, čo poviem. Môj tieň kýva presnejšie.
Kde niet rovnosti, priateľstvo netrvá dlho.
Jestvuje zákon, podľa ktorého nám sa nikdy nemôže stať to, čo sa ustavične stáva iným. Toto pravidlo spisovatelia neraz pripomínajú. Je nepodvratné, lebo kým nás priatelia ešte poznávajú, myslíme, že sa nešťastie dá napraviť. A keď nás prenikne vedomie jeho nenapraviteľnosti, priatelia nás prestávajú poznávať, a akoby na potvrdenie pravidla my sami sa zmeníme na iných, totiž na takých, čo sú povolaní vyhorieť, vyjsť na mizinu, dostať sa pred súd alebo do blázinca. (Vzdušné trate, 1924)