Citáty o osudu - náhodné
Tip: u známých osobností se při najetí myší na jméno zobrazí krátké info o daném člověku.
Osude lidí, jak podobáš se větru.
Hrob je stále přece jen nejlepší opevnění proti útokům osudu.
Okamžik, kdy člověk pánem svého osudu jest, nevyskýtá se nikdy dvakráte!
Osud je opakom prírodného zákona. Prírodný zákon môžeme skúmať a využiť, osud nikdy. (pravdepodobne v roku 1947)
Dôležitejšie je, ako človek osud prijíma, než to, aký ten osud je v skutočnosti.
Spíše než hříčkou osudu bývá člověk hříčkou svou vlastní. Ale i tak - či ještě k tomu - je podstatně ve svém údělu determinován stavem světa, do kterého se zrodil.
Fakt, že budík nezazvonil, změnil už mnoho lidských osudů.
Knihy mají své osudy a své životy. A hynou nezájmem čtenářů. Nikdo by nevyslovil pochybnosti o Odysseji, ale jen málokdo ji ještě čte. Jestliže ještě nezahynula nezájmem čtenářů, je to zásluhou několika jedinců, kteří ji nesou dějinami, ve svých statečných srdcích a moudrých hlavách. Čeká! Čekám, až se mé srdce stane natolik statečným a moje hlava natolik moudrá, abych ji otevřel i já.
Láska tě nemůže zachránit před tvým vlastním osudem.
Charakter, to je osud člověka.
Režim je dobrý nebo špatný podle toho, jací jsou lidé. Neznám režim, který by se v rukou podvodníků osudně nezvrhl, i kdyby měl sebekrásnější úmysly.
Priazeň osudu získava priateľa, nepriazeň spoľahlivo ho preverí. [Amicos secundae res parant, adversae certissime probant. (la)]
Narození a umírání, život a smrt, úspěch a neúspěch, chudoba a bohatství, důstojnost a nedůstojnost, chvála a hana, hlad a žízeň, horko a zima se střídají v běhu událostí, jako to odpovídá cestám osudu. Nestojí proto za to, nechat si tím vším rušit vnitřní souzvuk.
Osud je pro tyrana ospravedlnění zločinu, pro hlupáka ospravedlnění neúspěchu.
Sluší se stýskat si na osud, ne nad ním plakat.
Ať osud do mne sebevíce bije, ať sebevíc mě raní, čím více strádám, tím víc plápolám.
Meč osudu má dvě ostří. Jedním jsi Ty. [Miecz przeznaczenia ma dwa ostrza. Jednym jesteś ty.]
Je důležitější, jak člověk osud přijímá, než to, jaký ten osud je.
Nevěřím v osud, který člověka ovládne, ať udělá cokoliv. Věřím však v osud, který ho ovládne, když neudělá nic.
Osudnou chybou vedení není skutečnost, že je příliš vzdálen od lidu, který řídí, nýbrž že se od něho nevzdálil dostatečně daleko.