Citáty o osudu - náhodné
Tip: u známých osobností se při najetí myší na jméno zobrazí krátké info o daném člověku.
Já nejsem tak nešťastný jako ti, kdo jsou připoutáni k mému osudu.
Osud je vůl,to jsem si všim. Ten si dělá věci podle sebe a nebere na nikoho ohled.
Když osud otvírá jednu bránu, druhou zároveň zavírá.
Ať osud do mne sebevíce bije, ať sebevíc mě raní, čím více strádám, tím víc plápolám.
Tak poznal, že překonali mys dobré naděje, a znovu uchopil její velkou a hebkou ruku a pokryl ji drobnými osiřelými polibky, nejprve hrbolaté kůstky zápěstí, pak dlouhé jasnovidné prsty, průzračné nehty, a nakonec hieroglyfy jejího osudu na zpocené dlani.
Moc nevěřím na demokracii, ty byla dobrá možná v Aténách. O mém osudu dnes rozhodují lidé, které politici nacpou párky a opijí.
Hrob je stále přece jen nejlepší opevnění proti útokům osudu.
Neznalost budoucích pohrom je dar, neznalost budoucích lásek je milosrdenství osudu i nebe.
Spokojen se svým osudem, budeš žít šťastně.
Hvězdám jsou lhostejné naše osudy, protože existují tisíce let, stovky olympiád.
Osud se odvážných bojí, drtí zbabělce.
Osud je pro tyrana ospravedlnění zločinu, pro hlupáka ospravedlnění neúspěchu.
Žalovat na osud můžeme hodně dlouho, změnit jej však nemůžeme. Stojí tvrdý jako kámen a je neúprosný. Nikdo jím nepohne ani prudkým slovem, ani pláčem, ani důvodem.
Trvání lidského života je bod, jeho podstata - neustálé proudění, smyslové vnímání je kalné, složení celého těla je náchylné k rozkladu, duše - čarovný kruh, náš osud - záhada, naše pověst - plod libovůle.
Všechny opravdu velké básně jsou variacemi na píseň osudu, ať už je to maestoso, allegro nebo scherzo.
Člověk je veliký tím, že pociťuje odpovědnost. Odpovědnost tak trochu za osud lidí, v dosahu své činnosti.
Každý národ si musí být vědom toho, že si z valné části rozhoduje o svém osudu sám. Nemůže si toho být ovšem vědom, pakliže své dějiny nezná a nebo je zná pouze povrchně.
Představme si množství lidí v řetězech a všechny odsouzené k smrti; každého dne jsou někteří vražděni před očima ostatních; ti, kteří zůstávají naživu, vidí v osudu svých druhů svůj vlastní osud, s bolestí a bez naděje pohlížejí jeden na druhého a čekají, až i na ně dojde. Toto je obraz lidského údělu.
Moudrému zřídka vstoupí osud do cesty.
Budem si hľadať pozíciu, ktorá nebude na očiach s vedomím, že i napriek tomu sa mi patrí poďakovať osudu za všetko dobré a úspešné, čo ma v živote stretlo. Hovorí sa, že každý má v živote len 15 minút slávy. Som si vedomý, že už teraz som nad limit. [Z rozhovoru, že čo bude robiť v prípade neúspechu o krachu strany ANO (po parlamentných voľbách v roku 2002)]