Citáty o knihách

Pochopil som, že napríklad biblia nie je natoľko kniha s pevným textom, ako skôr zápisník ľudstva, a že také je všetko, čo je večné. Že má život v sebe nie ak je záväzné, ale ak je vnímavé na všetky pripodobnenia... (Sprievodný list, 1930)

Naše postavení by bylo naprosto beznadějné nebýt jednoho. Existuje jedna věc v celém vesmíru, o níž víme víc, než se můžeme dozvědět z vnějšího pozorování. Tou věcí je člověk. Lidi nejen pozorujeme, lidmi jsme. Proto také víme, že se lidé nacházejí pod mravním zákonem, který nevytvořili, ale který nemohou zapomenout, a o němž vědí, že by ho měli být poslušni. ... Kdyby někdo studoval člověka zvenčí a neznal jazyk, takže by nemohl obdržet žádnou z našich informací zevnitř a byl odkázán na pozorování toho, jak si počínáme, nikdy by nezískal nejmenší důkaz o existenci mravního zákona. ... Stejně tak bychom se nikdy nemohli nadít, že pokud by bylo něco nad nebo za pozorovanými fakty, mohli bychom to objevit zvenčí. ... Kdyby mimo vesmír existovala nějaká řídící síla, nemohla by se nám ukazovat jako jeden z faktů uvnitř tohoto vesmíru - o nic víc než můžeme říci, že architekt domu je ve skutečnosti v tom domě zdí, schodištěm nebo krbem. Mohli bychom očekávat, že se projeví jediným možným způsobem, a sice v nás samých jako vliv nebo příkaz... [z knihy K jádru křesťanství, str. 24]

Mnohý pokrm odsunujeme od sebe, jakmile jsme ho okusili. Proč bychom měli každou knihu bez rozdílu pročísti celou?

Mělo to takový účinek, jaký obvykle mívají dobré knihy. Hlupáci byli potom hloupější, chytří chytřejší a u zbývajících tisíců lidí nedošlo k žádné změně.

Usilovali sa ho definitívne zastaviť, tým že ho pribili na kríž a zapečatili hrob. A našli ho na ceste do Emauz v spoločnosti dvoch malomyseľných učeníkov, Krista nič nezastaví... (z knihy Nepohodlné evanjeliá)

Žádnou jinou knihu, než svět; žádné jiné vyučování než fakta.

Zrušte půjčování knih - bacily se šíří z nich!

Knihy, které každý chválí, jsou ty, které nikdo nečte.

Ženy by chtěly prožívat v lásce romány, muži kratičké povídky.

Filozofie je zapsána do této veliké knihy, tj. vesmíru, který je neustále vystaven našemu pohledu, ale nemůže být pochopen, pokud se nejprve nenaučíme jeho jazyku, v němž je zapsán. Jeho jazykem je jazyk matematiky a jeho znaky jsou trojúhelníky, kruhy a další geometrické obrazce, bez nichž by nebylo možno sestavit byť jediné slovo. Bez těchto znaků a slov vesmírem člověk bloudí jako temným labyrintem.

Některé knihy byly, jak se zdá, napsány ne proto, aby se z nich člověk poučil, ale aby se dověděl, že autor něco zná.

Volům leží knihy v žaludku.

Nejužitečnější jsou knihy, které nutí čtenáře k doplnění.

Lenost a zbabělost jsou příčiny, proč tolik lidí - ačkoli je příroda dávno uvolnila z cizího vedení (naturaliter maiorennes) - přece zůstávají po celý život nedospělí, a proč se jiní tak snadno stávají jejich vůdci. Je tak pohodlné být nedospělý. Co je osvícenství? AA VIII.35.

V životě jsem nikdy nikomu nezáviděl, spíš jsem schopen velkého obdivu k výlučnosti a výjimečnosti. Možná je to tím, že mám své kořeny na vesnici. To vesnické klukovství strašně pomáhá nehrát si na důstojnost. Neoblékat si ráno se sakem podobu na celý den, protože stejně nakonec každý pozná, že je to póza. Herec by měl být ve všedním životě svůj, aby mu zbylo dost sil, až se večer rozevře opona. (závěr knihy Pokus o kus pravdy)

Nedostatek talentu mu hojně vynahradili literárními cenami.

Známkou dobré knihy je, že se tím více líbí, čím starší se člověk stává.

Čítať peknú knihu je nepretržitý dialóg, v ktorom kniha hovorí a naša duša odpovedá.

Chcete si připadat chytřejší? Čtěte hloupé knihy.

Čtenáři, popatř na filozofův hrob: narodil se jako blázen a zemřel dočista jako sketa. (epitaf na Francise Bacona)