Citáty o knihách - 100 úžasných citátů
Tip: u známých osobností se při najetí myší na jméno zobrazí krátké info o daném člověku.
Nemilovat knihy znamená nemilovat moudrost. Nemilovat moudrost však znamená stávat se hlupákem.
Na světě je dnes už tolik knih, že při příští potopě Bůh pravděpodobně nepoužije vodu, ale papír.
Orwell se obával těch, kteří by zakázali knihy. Huxley se obával, že by nebyl důvod knihy zakazovat, protože by nebyl nikdo, kdo by chtěl nějakou číst. Orwell se obával těch, kteří by nám odpírali informace. Huxley se obával těch, kteří by nám jich dali tolik, že by nás uvrhli do pasivity a egoismu. Orwell se obával toho, že by byla pravda před námi skryta. Huxley se obával toho, že by pravda utonula v moři bezvýznamnosti. Orwell se obával, že se staneme nesvobodnou kulturou. Huxley se obával, že se staneme kulturou zcela zaujatou obdobou smyslových filmů, heče peče a her s odstředivým míčem. Jak Huxley poznamenal v Brave New World Revisited, zastánci občanských svobod a racionalisté, kteří vždy varují před tyranií, zapomněli na téměř nekonečnou lidskou touhu po rozptýlení. Huxley dodává, že v 1984 jsou lidé ovládáni způsobovanou bolestí. V Konci civilizace jsou ovládáni způsobovanou rozkoší. Ve zkratce, Orwell se obával, že nás zničí to, co nenávidíme. Huxley se obával, že nás zničí to, co milujeme.
Rozpočet by měl být vyvážený, státní pokladna by se měla znovu naplnit, veřejný dluh by se měl snížit, arogance úřednictva by se měla zmírnit a být pod dozorem a pomoc cizím zemím by se měla omezit, pokud Řím nemá přijít na mizinu. Lidé se opět musí naučit pracovat namísto toho, aby žili z veřejné podpory. (z knihy A Pillar of Iron od Taylora Caldwella)
Nemilovat knihy znamená nemilovat moudrost. Nemilovat moudrost však znamená stát se hlupákem.
Ptáte se, dobří přátelé, komu se věřit má. Vězte - životu - ten učí líp než řečník, než kniha líp.
Vytváříme nejen umělecká díla, ale každý z nás i svůj vlastní život - jako vlastní historický román.
Četba dobrých knih je jako hovory s těmi nejpočestnějšími lidmi z minulého století.
Často slýcháme o hrubosti nastupující generace. Sám patřím mezi staříky a dalo by se očekávat, že se postavím na stranu starších, ale ve skutečnosti mě více zaráží špatné chování rodičů k dětem než dětí k rodičům. Kdo z nás by se necítil v rozpacích při rodinném obědě, kde otec nebo matka jednají se svými dospělými potomky tak nezdvořile, že kdyby se tak chovali k jakýmkoli jiným mladým lidem, bylo by to jen příčinou ukončení známosti? Dogmaticky trvají na svém ve věcech, kterým jejich děti rozumějí lépe než oni, nezdvořile je přerušují, zcela zjevně si protiřečí, zesměšňují věci, které mladí berou vážně (někdy třeba jejich náboženství), urážlivě se vyjadřují o jejich přátelích. To všechno dává snadnou odpověď na otázku "Proč jsou stále pryč? Proč mají kteroukoli jinou domácnost raději než svůj vlastní domov?" Kdo by nedal přednost zdvořilosti před nekulturností? [z knihy Čtyři lásky, str. 34]
Dům bez knih je jako tělo bez duše.
Kniha je zrcadlem, v němž spatříme pouze to, co v sobě nosíme.
Nepotřebujeme mravnosti a náboženství abstraktně, v soustavách a v knihách, ale v životě, v hospodaření a v politice. Etika není pro psací stůl, náboženství není pro kostel.
Domnívám se, že člověk se nemá za to, co je, ani stydět, ale ani se povznášet. Prostě si říct - Pán Bůh tě postavil sem a nalož s tím, jak můžeš nejlépe. (V rozhovoru pro knihu Renáty Holčákové Ztráty a nálezy v životě.)
Knihy o zdraví čtěte pozorně, mohli byste zemřít na tiskovou chybu.
Nos starý kabát a kup novou knihu.
Staré dřevo k spálení, stará kniha ke čtení, staré víno k pití, starý přítel k vyprávění.
Bůh k nám potichu mluví uprostřed našich potěšení, hovoří v našem svědomí, ale volá v našich bolestech: je to jeho megafon, kterým burcuje hluchý svět. [z knihy Problém bolesti, str. 74]
Ukazuje se, že utopie jsou mnohem uskutečnitelnější, než se dříve myslelo. A tak dnes stojíme před otázkou, která nás skličuje docela jinak: jak se uvarovat jejich definitivního uskutečnění?… Utopie jsou uskutečnitelné. Život kráčí k utopiím. A začíná možné nové století, století, kdy intelektuálové a vzdělané vrstvy budou snít o tom, jak se utopií uvarovat a jak se vrátit ke společnosti neutopické, méně dokonalé, leč svobodnější. (Úvodní citát knihy Konec civilizace od Aldouse Huxleyho.)
Život sa podobá knihe. Blázon v nej listuje letmo, zatiaľ čo múdry pri čítaní premýšľa, pretože vie, že čítať môže iba raz.
Všechny dobré zásady jsou již v knihách napsány, nyní ještě zbývá je uskutečnit.