Citáty o Bohu, náboženství a víře

Veškeré učení se opírá především o paměť, učíme se zbytečně, jestliže nám vymizí z paměti, co se naučíme. Někteří lidé věřili, že je darem přírody a ničím jiným, avšak ona se zvětšuje pěstováním, tak jako všechno ostatní. Můžeme dokonce říci, že se nic tak nezvětšuje, věnuje-li se tomu péče, a nic tak nehyne, je-li to zanedbáváno, jako paměť.

Nevěřím ve svět, který stárne nebo se vyčerpává. Věřím v naprostou rovnost věcí starých a trvajících od člověka k člověku.

Jsme-li odsouzeni ke svobodě, potřebujeme nad ním převzít kontrolu. Nelze se již spoléhat na stát, církev, zaměstnavatele nebo partnera, že dá našemu životu smysl.

Dříve jsme důvěřovali autoritám jen proto, že byli na vrcholu. Dnes nevěříme nikomu a ničemu. Důvěru je třeba si zasloužit.

Velké otázky obvykle otvírají dveře, zatímco odpovědi je naopak zavírají.

Musíme věřit v krásnější budoucnost a bojovat za ni proti všem, kterým je dobře i takhle.

První člověk, který připadl na to, aby si ohradil kus půdy a řekl: Toto je moje!, a který našel lidi tak prostoduché, že tomu uvěřili, byl skutečným zakladatelem občanské nerovnosti. Kolik zločinů, vále a vražd, kolik běd a hrůz by býval ušetřil lidstvu ten, kdo by byl vyrval ty kolíky nebo zasypal ten příkop a vzkřikl ke svým bližním: Chraňte se poslouchat tohoto podvodníka! Jste ztraceni, zapomenete-li, že plody země patří všem a země že není ničí.

Náboženství nás nutí věřit, že lidé jsou nerovni proto, že tomu chtěl bůh, když vymanil lidi z přírodního stavu hned po jejich stvoření.

Panovník nebo úředník v okamžiku, kdy začne naslouchat svému srdci, stává se zrádcem. Ani svému rozumu nemá příliš důvěřovat; nesmí se řídit žádným jiným pravidlem než veřejným zájmem, tj. zákonem.

Věřím tomu, že lidé by žili dodnes, kdyby se za smrt platila pokuta.

Božská přirozenost nám dala polnosti, lidské umění vystavělo města.

Je mnoho náboženství, ale jen jedna mravnost.

Lidská duše je zrcadlo, ve kterém lze shlédnout obraz božského rozumu.

Starověcí Řekové měli boha vína a radosti. Zato my máme Freuda, komplex méněcennosti a psychoanalýzu.

Kdo v lásce nevěří na zázraky, ten je ztracen.

Na světě je dnes už tolik knih, že při příští potopě Bůh pravděpodobně nepoužije vodu, ale papíru.

Kdo v lásce věří na zázraky, ten je ztracen.

I když nedůvěřujeme lecčemu, co nám lidé povídají, přece jen si myslíme, že nám říkají víc pravdy než všem ostatním.

V lásce nejvíc pochybujeme o tom, čemu nejvíc věříme.

Vášeň je nespravedlivá, a proto sobecká průvodkyně, jíž se člověk nemá svěřovat, byť se mu zdá seberozumnější.