Jean-Jacques Rousseau (1712 – 1778)
Francouzský filosof a spisovatel švýcarského původu.
Čím slabší je tělo, tím víc poroučí, čím silnější, tím více poslouchá.
Ľudia hovoria že život je krátky, ja to vidím tak, že robia všetko preto aby krátky bol.
Zařizujeme si budoucnost podle toho, co nám vyhovuje dnes, nevědouce, zdali nám to bude vyhovovat zítra; děláme si o sobě úsudek, jako bychom byli stále stejní, a přitom se každodenně měníme. Kdo ví, zdali budeme milovat, co milujeme, chtít, co chceme ... zdali probíhající změny tělesné nezmění naši duši a zdali nenalezneme své neštěstí právě v tom, co si zařizujeme pro své štěstí?
Vzdát se svobody znamená vzdát se lidskosti.
První, kdo si ohradil svůj pozemek, opovážil se říct: "tohle je moje" a nalezl lidi dostatečně prosté, aby mu to uvěřili, byl prvním zakladatelem občanské společnosti.
Všechna zloba pochází ze slabosti; dítě je zlé jen proto, že je slabé; učiňte je silným a stane se dobrým; ten, kdo by mohl vše, nedělal by nic zlého.
Je třeba být si trochu podobni, abychom si rozuměli, ale trochu rozdílní, abychom se milovali.
Všechna zvířata nedůvěřují člověku - a právem.
Stát by na tom byl dokonce někdy lépe, kdyby se nesnažil být bohatý.
Nešťastnými a zlými se stáváme jen proto, že zneužíváme svých schopností.
Soucit nás nutí spěchat bez uvažování na pomoc těm, které vidíme trpět. V přírodním stavu nahrazuje zákony, mravy i ctnost, s tou výhodou, že se nikdo nepokouší neposlechnout jeho sladký hlas.
Svědomí! Svědomí! Božský to instinkt!
Poslušnost našich choutek je otroctví a poslušnost zákona, který jsme si sami stanovili, je svobodou.
Nejstarší přirozenou společností je rodina.
Ať si tomu moralisté říkají, co chtějí, lidské porozumění toho hodně dluží vášním, které i jemu mnoho dluží.
Člověk je od přirozenosti dobrý a kazí jej společnost.
Ten, kdo přemýšlí, je zkažené zvíře.
Vědy a umění vděčí za zrod neřestem; méně bychom pochybovali o jejich výhodách, kdyby za něj vděčily cnostem.
Aby člověk mohl, aby se odvážil říkat velké pravdy, nesmí záviset na svém úspěchu.
I ten nejsilnější není nikdy dost silný, aby byl pánem, jestliže svou sílu nepřetváří v právo a poslušnost v povinnost.