Citáty o Bohu, náboženství a víře

Keď je Biblia zakázaná, číta sa viac ako keď je kázaná.

Knihy jako největší přátelé rády s námi rozmlouvají, o čemkoli s námi upřímně a jasně a bez přetvářky hovoří, poučují nás, dávají nám návody, povzbuzují nás, utěšují a jako přítomné nám předvádějí věci našemu zraku velmi vzdálené. Ó, podivuhodná je moc, vznešenost a přímo jakási božskost knih.

Život je založen hlavně na víře a trpělivosti. Kdo má tyto dvě ctnosti, dosáhne obdivuhodné cíle.

Naivní je slovo, které výstižně popisuje toho, kdo věří, že tě opravdu zajímá, zeptáš-li se ho, jak se mu daří.

Ať je to již víra náboženská, víra národní, politická nebo víra v krásu a v potřebnost nějakého díla, každá společenská víra obdivuhodně posiluje lásku.

Boh dáva každému všetko, čo si vyžaduje stav, ku ktorému je povolaný. (12.11.)

Pravda není to, co člověk ví, nýbrž to, čemu věří, a mezi lidmi, kteří ztratili schopnost víry, žádná pravda neexistuje. -str.416

Člověk se chová jako stvořitel a pán jazyka. Přitom jazyk má člověka v hrsti.

Ježíš přišel mezi lidi bezbranný, neměl ani doporučení ani peněz ani obydlí ani služebníků ani lidových mas ani úřadů ani policie, ba ani psacího pera neměl. Předstoupil sám a sám před lid pouze se svým novým poselstvím. Láska, kázání, poučování, chvála a kritika a ovšem znalost Starého zákona byly jedinou jeho zbraní. Nemá filosof hledět s úžasem na takový podnik, čistou myšlenku založit vládu nad lidmi, podnik, proti kterému je učení Pythagorovo o filosofii mimo světský ruch anebo učení Platonovo o filosofech králích jen hrubým tápáním po zemi. (Útěcha z filosofie)

Každý nový a úspěšný příklad dokonalé odluky záležitostí duchovních a občanských je důležitý, protože zajistí, aby náboženství i vláda existovaly v o to dokonalejší čistotě, oč méně jsou propojené.

Nevěřím v Boha, věřím v církev.

Rodiče po celý život přehlížejí bezstarostnost svých dětí. Děti přehlížejí panovačnost svých rodičů. Milenci přivírají oči nad oboustrannými nedostatky a slabostmi. Činíme tak proto, že své protějšky milujeme a víme, že ani my nejsme dokonalí.

Boh je mŕtvy a vy ste ho zabili! Ako sa utešíme? Zavliekli ste ho do svojich chrámov a tam ste ho zabili!

Bůh stvořil ženu a muže, ale zapomněl si to dát patentovat, pročež každý lepší hlupák může udělat totéž.

S vírou je to jako s ledovou krou v oceáně. Ta víra je stejně jako kra schována pod hladinou a mým úkolem je někdy tu víru dostat nad hladinu. Někdy z té kry kouká jen maličká špička a to podstatné se skrývá v hloubce. A ta špička je to, co my jako věřící dokážeme definovat a pojmenovat, co cítíme, co prožíváme. Takže víra mezi lidmi je, někdy je na povrchu, někdy je skrytá.

Jordánský deník v reakci na nabídku Goldy Meirové jet diskutovat s egyptským prezitendem Násirem o dohodě, 1969 [Paní Meirová byla připravena odjet do Káhiry diskutovat s prezidentem Násirem, ale ke své lítosti nebyla pozvána. Věří, že jednoho krásného dne se na Středním východě objeví svět bez děl. Golda Meirová se chová jako babička, vyprávějící před spaním pohádky svým vnoučatům.]

Evangelium začíná žít teprve tam, kde křešťané stojí vedle jiných a vyznávají: my jsme ještě mnohem bezbožnější, viníky jsme my, my v církvi. Nebylo by v Evropě zpohanštělých davů, kdyby tu byla skutečná církev. (Křesťanská revue 1936)

Nemůžete jeden druhému důvěřovat? Pak si také nemůžete navzájem pomoci!

Bůh je neviditelný, aby mu nikdo nemohl vyčítat přetvářku.

Lidé, kteří se málo vyznají v přírodních vědách, a lidé, kteří se málo vyznají v náboženství, se mohou mezi sebou hádat a jejich pozorovatelé si mohou myslet, že se to hádá věda s vírou. Ve skutečnosti však zde narazily na sebe jen dva druhy nevědomosti.