Jerome Klapka Jerome (1859 – 1927)
Anglický spisovatel, známý zejména pro své humoristické povídky a cestopisy.
Pijeme na cizí zdraví a ničíme se vlastní.
Práce mne přímo fascinuje. Celé hodiny se vydržím dívat, jak někdo pracuje.
Rozum v manželském stavu se uplatňuje je s přiměřenou srážkou. Není po něm poptávky, ba ani není ceněn. Naše ženy nás oceňují podle svého měřítka, v němž skvělý intelekt není nijak zvlášť vyznačen.
Láska je jako spalničky, všichni je musíme prodělat. Jako spalničky nás postihne také jen jednou. Netřeba se proto obávat, že nás zachvátí podruhé.
Jedno dítě zabere ženě celý život. Pět nebo šest dětí zdaleka nevyžaduje tolik péče jako jedno.
Pes je velmi neprozřetelný. Nikdy se nestará o to, máte-li pravdu nebo ne, neptá se, jste-li bohat či chud. Jste jeho kamarád... Drží se vás stále, aby vás potěšil, bděl nad vámi, a v krajním případě dal za vás i svůj život. Bláhový pes, bez rozumu a bez duše.
Mnohým trampotám by se zabránilo, kdyby ti, co táhnou, měli pořád na paměti, že táhnou někoho, a často se ohlíželi, aby viděli, jak se tomu, co se veze, daří.
Objevení tabáku bylo pro nás zahaleče, pravým požehnáním. Čím zaměstnával státní úředník svou mysl před časy Sira Waltera, to si věru těžko dovedu představit.
Nejlepší politikou je mluvit vždy pravdu, pokud ovšem nejste mimořádně dobrý lhář.
Třeba přiznat, že kočky mají víc světské chytrosti než psi - že mají více na mysli své vlastní zájmy a jsou méně slepě oddány zájmům svých přátel. Nás lidi přirozeně takové sobectví uráží.
Zahálku nemůžeme pořádně vychutnat, nemáme-li spoustu práce.
Ostýchaví muži a nehezké ženy mají trpý úděl na tomto světě, kde je třeba hroší kůže, chce-li jím člověk projít s jakýmsi pohodlím. Tlustá kůže je věru naším mravním šatem. Bez něhož se nelze objevit v civilizované společnosti. Ubohý, udýchaný a zardívající se tvor s třesoucími se koleny a s nervózníma rukama je pro každého trapnou podívanou a ježto si neumí pomoci, čím dříve jde a pověsí se, tím lépe.
Ješitnost je jedním z těch přírodních rysů, které svědčí o příbuznosti všech lidí.
Plný žaludek je silnou oporou básnictví, z prázdného žaludku sotvakdy vyklíčí nějaký cit.
Příležitosti jdou kolem, zatímco sedíme a litujeme ztracených možností.
Velká filozofie nepřichází v manželství v úvahu.
Čisté svědomí činí člověka šťastným a spokojeným, ale plný žaludek to dokáže stejně tak dobře, a to levněji a snadněji.
Buďme ješitní, ne však na své kalhoty nebo vlasy, nýbrž na svá srdce, na své ruce, na pravdu, čistotu, ušlechtilost.
Je dobre, že nemôžeme nazrieť do budúcnosti. Je málo štrnásťročných chlapcov, ktorí by sa za seba nehanbili, keby sa videli v štyridsiatke.