Citáty o světě

Svět je všechno, co fakticky je. (1)

Hranice mého jazyka znamenají hranice mého světa. (5.6)

Rozhoř se ohněm nadšení a lidé z celého světa se na tebe přijdou dívat, jak hoříš.

Já si myslím, že národní umělec jako takový je titul, o kterém je těžko mluvit, protože národním umělcem může být podle mého názoru, když umřel a když součet jeho práce leží na stole, na stole národa, a národ si tý práce váží, akceptuje ji, uzná, že ten člověk něco pro ně udělal. A pak ten národ může říct ano, toto je náš národní umělec. Ale když se usnáší o národním umělectví skupina žijících spoluobčanů, ať jsou jakýkoliv, tak je to furt jenom osobní mínění té skupiny. A nemá to s národním umělectvím vůbec co dělat. A je to jenom titul, jenom metál, s kterým se dá kupčit. A proto já si myslím, že národní umělectví je spíš taková komická záležitost. (…) Zas na druhý straně uznávám, že lidi, já nerad říkám lid, protože to je taková více méně štampilka dneska, na celém světě, ale lidi to mají rádi, protože je to velice lidský. A taky by nemělo smysl se proti tomu bouřit, nebo to zesměšňovat, protože bych v první řadě zklamal ty, kterým se to líbí, který mi to přejou.

Bylo by na světě mnohem méně práce a namáhání, kdyby lidé věděli napřed, co se podaří a co ne.

Svět se zdá být rozdělen na dvě části - na místa, kde Židé nemohou žít, a na ty, kam nesmějí vstoupit. [6. července 1938 na konferenci v Évian-les-Bains ve Francii o židovských uprchlících]

Naše smrt je naší poslední službou světu: Pokud bychom nevyklidili cestu, budoucí generace by nemohla obnovit lidskou kulturu. Pokud by tak neučinila, kultura by ztuhla, stal by se neměnnou a tedy mrtvou. Spolu s kulturou by zahynul i každý lidský jedinec. [Unser Tod ist der letzte Service, den wir der Welt leisten können: würden wir nicht aus dem Weg gehen, würden die uns folgenden Generationen die menschliche Kultur nicht wieder frisch erstellen müssen. Sie würde starr, unveränderlich werden, also sterben. Und mit dem Tod der Kultur würde alles Menschliche auch untergehen.]

Když přijdete do tohoto světa normální, máte problém normální zůstat. (o krasobruslení)

Představte si svět, kde všichni lidé mají přístup k veškerým lidským znalostem.

Protože jak Evropa, tak Asie byly pojmenovány podle žen, domnívám se, že by bylo jen spravedlivé nazvat tuto část světa Amerige, tedy země Amerigova, neboli Amerika po Amerigovi, jejím objeviteli, velice schopném muži.

Každý člověk má přirozeně stvořenou moc, podle níž by mohl vládnout celému světu, ale z této moci neplyne právo na vládu. (De civili dominio I, 1375)

Poezie musí být zároveň opojena životem i bojovat. Musí být syntézou slávy i krutosti, lásky i boje, světa i básníka, snu i činu.

Historii je nutno studovat i jako historii současnosti. To se nedá odtrhnout. Každý pohled na historický fakt minulosti, je vždy poznamenán vaším světonázorem, vaším pojetím i tím, co zrovna prožíváte a v jakém prostředí žijete.

V dnešním světě se na přípravky pro mužskou potenci a na silikon pro ženy vydává pětkrát tolik co na léky proti alzheimerově chorobě. Vycházeje z toho budeme za pár let mít spoustu starých žen s velkými kozami a spoustu starých mužů s tvrdými penisy, ale žádný z nich si nevzpomene, k čemu je to dobré. [Portugues: "No mundo atual está se investindo cinco vezes mais em remédios para virilidade masculina e silicone para mulheres do que na cura do Mal de Alzheimer. Daqui a alguns anos teremos velhas de seios grandes e velhos de pinto duro, mas que n?o se lembrar?o para que servem." - Rafael Capanema: "Escritores consagrados repudiam falsos textos que circulam na rede." Folha de S. Paulo 25/02/2009]

Čínský disident Liou Siao-po dostal loni Nobelovu cenu za svůj boj za lidská práva, demokracii a svobodu projevu v Číně. Obdobně WikiLeaks přispěl k prosazování těchto hodnot v celém světě a zaměřil se mimo jiné proti korupci, válečným zločinům a mučení, často páchaných spojenci Norska. (poté co navrhnul Wikileaks na Nobelovu cenu míru)

Spojené státy dávaly od začátku povstání najevo, že podpoří Maďary jen akcí OSN a naléháním na světové mínění. Na jedné straně to od nich bylo humánní a realistické, protože nevyvolávaly falešné naděje, které by jen zbytečně vedly k větším obětem i větší ztrátě svobody Maďarů, na druhé straně to však od nich bylo politicky chybné a hanebné.

...Demokracie se opírá o tradici. Ta je u nás mizivá. Jako by na mistrovství světa v kopané vyslal své mužstvo stát, ve kterém se kopaná dosud nikdy nehrála....

Nepřišel jsem na tento svět, abych ho učinil tm nejlepším místem pro život, ale abych v něm žil v dobrém nebo špatném. Každému je souzeno dělat jenom něco, protože nikdo nemůže dělat všechno. Důležité je, aby nikdo nedělal nic zlého.

Opravdová podstata a jednoduchost života lidského v dobách prvotních měla v sobě alespoň tu přednost, že mohl žíti v přírodě stále jako host. Když se posilnil pokrmem a spánkem, pomýšlel na další cestu. Svět mu byl takřka stanem a on se buď províjel údolími, nebo procházel rovinami, zlézal horské vrcholy. Ale běda! Lidé se stali nástroji svých nástrojů. Člověk, který si beze všeho trhal ovoce, když měl hlad, se stal farmářem, a kdo si vybral za přístřeší strom, byl domácím pánem. My už nerozbíjíme své ležení jenom na noc, nýbrž usadili jsme se na zemi a zapomněli na nebesa. Přijali jsme křesťanství jenom jako zlepšený způsob zemědělství. Vystavěli jsme si pro život vezdejší rodinné obydlí a pro to, co přijde potom, rodinný hrob.

Miluji samotu. Nikdy jsem nepřišel na druha, který byl tak družným jako samota. Vyjdeme-li mezi lidi, jsme větším dílem opuštěnější, než když zůstaneme ve světnici. Myslící nebo pracující muž je vždy o samotě, ať je kdekoli. Samota se neměří mílemi cesty, jež jsou mezi člověkem a jeho bližními.