Citáty o rozkoši - náhodné
Tip: u známých osobností se při najetí myší na jméno zobrazí krátké info o daném člověku.
Tvrdá pravda se říká nejlépe, když je příjemná.
Žádný surovec není tak hrubý, žádný cynik tak neochvějný, aby se ho příjemně nedotklo, když má nějaká žena dobré mínění o jeho milostných schopnostech.
Příjemná je chvála vycházející od těch, kteří sami ve chvále žili.
Manželství jest svazek svatý a bohabojný. Proto i potěšení, které z toho máme, má být zdrženlivé a vážné, spojené s trochou přísnosti. Má to být rozkoš do jisté míry rozvážná a svědomitá.
Raď občanům ne nepříjemnější, ale nejlepší věci.
Všechna naše neštěstí pocházejí z toho, že se snažíme vyhnout drobným nepříjemnostem.
Láska slouží v prvé řadě k poučení a teprve pak k rozkoši.
Láska je onen rozkošný interval mezi setkáním s krásnou dívkou a objevem, že vypadá jako kapr na suchu.
S velikou rozkoší naslouchají lidé tomu, o němž se domnívají, že rozumí jejich přednostem lépe než oni sami.
Nejpříjemnější život mají ti, kteří nemyslí.
Nejpříjemnější životní soupeř je zřejmě pokušení, proto mu nakonec každý rád podlehne.
Občas o mně někdo řekne, že jsem exigeante, což je velmi decentní francouzský výraz pro osinu v zadku. Mám ale i dny, kdy jsem vysloveně rozkošná.
Vždyť si jenom všimněte: zvířata páří se jen tenkrát, když mohou zplodit potomstvo. Ale hanebný vládce přírody stále, jen když je to příjemné. A málo toho, ještě toto opičí zaměstnání povznáší na perlu stvoření, na lásku!
Máme si zuby nehty chránit požitek životních rozkoší, jež nám léta postupně rvou z ruky.
Hrát pro dobrého diváka je blaho a rozkoš. Ale získat špatného je čest a sláva.
Rozumný člověk usiluje o život bez bolesti, ne o život příjemný.
Vzdělancům mého národa: Jak velikou znalostí věci vynikáte mnozí z Vás, v tom za svědky stavím Vás samy. Ale že zároveň znamenitě vynikáte nečinností a malátností skoro všichni, to jsem se rozhodl veřejně Vám vytknouti. Jestliže se chcete nad tím urážeti, mám po ruce svědky, které nebudete moci snadno odmítnouti, neboť postavím proti Vám samu skutečnost. Vidíte, co všechno nekonají jiné národy? S jakou obratností vzdělávají své rodné jazyky? Vidíte Italy, Francouze, Němce, Angličany, Nizozemce, kteří všechnu moudrost Řeků a Římanů znamenitě převedli do svých řečišť? Nic není ve vědách, nic není v dějinách, nic ani zřejmého ani tajného, co by tito neodevzdali ke čtení svým krajanům. Ale kdo z Vás poskytl něco podobného naší vlasti? Kdo napsal našim lidem o stavbě světa? Kdo ukázal způsob, jak pozorovati po-hyby nebeské? Kdo naučil zpytovati prvky, vlastnosti a síly přírodních těles? Kdo otevřel divadlo okršku zemského? Kdo dal našim poznati jemnosti geometrie? Kdo okusiti příjemnosti optiky? Kdo utkal pořad dějin? Kdo popsal původ, polohu a různé zvyky národů na světě bydlících? Kdo vyložil něco o způsobu řečnickém a kdo ukázal cestu, jak říditi myšlení? Domníváte se, že jest možno trpěti Vám dále, aby každý směl žíti pro sebe sama a nepodnikati žádných prací pro rozmnožení vážnosti vlasti? Myslíte si, že našemu jazyku chybí buď ta bohatost, nebo ten lesk, aby bylo možno kterékoli věci vystihnouti řečí? Zřejmě se mýlíte. Nikde není nic tak nesnadného, co bychom nemohli srozumitelně a výstižně vyjádřit naším jazykem, jen kdyby k tomu přistoupila přičinlivost a práce! Dosud nepochopil vznešenost našeho jazyka ten, kdo jej považuje za málo bohatý neb málo půvabný. Ne na něm, na mou věru, na nás je vina, kteří nad míru zanedbáváme jeho pěstování!
Vesmír je pouhou prchavou představou v Boží mysli - pěkně nepříjemné pomyšlení, zvláště když člověk právě složil zálohu na byt.