Citáty o rodičích a dětech

Z čeho odvozujete privilegium a moc rodičů, když ačkoli jste starý člověk, děláte věci horší než vaše dítě?

Nezdá se mi nutným míti děti, neboť spatřuji v dětech mnoho velkých nebezpečí, mnoho žalostí a málo blaha - toho jen nepatrně a poskrovnu. Odchovati děti je nejistá věc: úspěch je tu pln zápasů a starostí, neúspěch je větší nad jiné bolesti.

Muž, který má budoucnost, musí pochopit, že otce dostane každý do vínku a že s tím se nedá moc dělat. Tchána si však může každý vybrat.

Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal. - Matouš 28, 19-20

Pokud chce žena rodit děti, liší se od muže jako tělo od duše. Když si ale převelice přeje sloužit Kristu, pak přestane být ženou a bude nazvána mužem.

Snad jen Čech je schopen ze sebe vypustit větu, kterou slýchával jak můj otec, tak i já při různých příležitostech a zněla: "Ale to je krásné, že se za nás nestydíte."

Některý zlosyn by byl méně nebezpečný, kdyby v něm nebyla i dobrota.

Lebo kto sa bude hanbiť za mňa a za moje slová, za toho sa bude hanbiť Syn človeka, keď príde v sláve svojej i Otcovej a svätých anjelov. (9,26)

Slabosti velikánů uhodnou malí lidé, jako děti uhodnou slabosti učitelů.

Každý člověk musí v něčem zůstat dítětem, jinak se může dát hned pohřbít.

Zdárná rodina je ten nejkrásnější dar Boží. Já bych ji přirovnala k naladěné lyře: každá struna jiný tón, a přece vspolku nejčistší souhlas.

Sklon k pohodlnosti je pro člověka horší než všechny svízele života. Je proto důležité učit dítě již od mládí pracovat.

Rodina je jednou z nevyhnutelných podmínek štěstí.

"Poddaný patřejí předně císaři a potom teprve hraběti a císař nedopustí, aby se s nimi tak zacházelo… Ví-li pak hraběcí správce, že též i jeho hrabě císařův poddaný jest? Ví-li pak, že můj otec větší cenu má než jeho hrabě? Můj otec pracuje a hrabě zahálí. K mrhání peněz není potřeba hraběte - to dovede leckterý mrcha člověk. A císař zahálku nenávidí, neboť on sám dnes i nocí jako císař pracuje."

Náhoda nám dává rodiče, výběr přátele.

"Sám jsem se ptával, odkud se v mích prvních knížkách vzaly židovské motivy. Moje rodina byla přece zcela asimilována a k židovskému celku příslušela celkem vzato spíš z tradice a setrvačnosti. Nikdy v dětství, ani později jsme neslyšel protižidovskou nadávku a nesetkal jsem se s žádnou formou antisemitismu.l A přece se mi už asi od sedmnácti let zdálo, že se (a také moji příbuzní) přece jen čímsi liším od svých přátel a známých. Každý jsme nějak jiný, říkal jsem si, kdybychom byli všichni stejní, bylo by to na světě k zbláznění. Ta má odlišnost měla zvláštní znak: nostalgii, jež neměla obsah. Toužil jsme po čemsi, co jsem nedovedl pojmenovat. Často jsem býval smutný, deprimovaný a nevěděl jsme proč…"

Nic nemá na dítě lepší vliv než chvála.

U maminky je to nejlepší místečko na celém světě pro toho malounkého. Ale nejen pro malounkého. I pro toho velikého, když pláče a truchlí. Nebo tak, jak matka těší, nikdo jiný na světě těšit nedovede. (Z Pamětí)

Darování rodičům: Budete-li bít své děti, budou ony bít vaše vnuky.

Lidskému rodu není nic dražšího než děti.