Citáty o přátelství a nepřátelství

Komunism je možný, ale jen mezi bratry, v rodině nebo v náboženské a v přátelské obci; může být udržen jen opravdovou láskou. Nepřijímám třídního boje.

Prospěchem z přátelské úsluhy je úsluha sama.

Je to Bismarckův duch, který nám zakazuje obětovat naše životní zájmy a dodává nám sílu k hrdinnému rozhodnutí vést strašlivý boj s Východem i Západem jako - řečeno Bismackovými slovy - " silný muž, jenž má dvě pěsti - pro každého nepřítele jednu". (1915)

Nakonec si porozuměli. Dospěli ke shodnému závěru, že jsou nepřáteli.

Pomoz mi, příteli, nejprve z mé bídy, řečnit můžeš potom.

Nejhorším soupeřem je malý nepřítel, jenž bývá neviděn…

Jen sobě věřme však - příteli nejlepšímu.

Volme si přátele tak spolehlivé, vynikající tak vybranou poctivostí, aby, až přestanou být našimi přáteli, nezneužili naší důvěry a nemuseli jsme se jich bát jako nepřátel.

Žít s nepřáteli tak, jako kdyby se jednoho dne mohli stát našimi přáteli, a s přáteli, jako by se mohli stát našimi nepřáteli, to není ani v povaze nenávisti, ani v pravidlech přátelství. Není to zásada morální, ale politická. Podobné: [Nedělejme si nepřátele z těch, kteří, kdybychom je lépe znali, by mohli být mezi našimi přáteli.]

Mít nepřátele je úplně zbytečné. Když jde do tuhého, vraz mu jednu, nebo on vrazí jednu tobě, ale nikdy k němu nechovej zášť. Vyřiď si to s ním jednou provždy a odpusť.

Přátelství míří ke druhému, láska hledá to, co nemá strukturu jsoucího, co je nekonečně budoucí, co je teprve třeba zplodit.

V téhle zemi sebou všichni navzájem pohrdají. Kde jinde najdete v novinách tolik útoků a pomluv? A co teprve intelektuálové? To jsou třída sama pro sebe. Živí v sobě nesnášenlivost a nepřátelství, jejich rozhovory jsou plné posměšků, zášti a zlomyslnosti. (o Turecku)

Z mnoha svých názorů, s nimiž po roce 1989 vstupoval do politiky, slevil, jedna potřeba však zbytněla: distance od všech a od všeho. Ze světa lidí se Klaus vzdálil do světa forem - a z tohoto hlediska pro něho bylo životní výhrou, když se stal prezidentem, protože taková role formální život v podstatě předepisuje, člověk už za něj ani "nemůže". Čím dál víc v podstatě každého svého kritika obviňuje ze zlých úmyslů, aniž se pokouší analyzovat jeho motiv. Není snadné s ním debatovat, protože debata se nevede o názorech, nýbrž o charakterech těch, kteří je zastávají. Svět má dvě části: tu, kterou Klaus "zná" a jejíž (pro něho příznivé) názory vítá, a tu, kterou znát odmítá, protože ji pokládá za nepřátelskou jednou provždy. -Pavel Kosatík: Odstup nade všechno. Předběžný portrét Václava Klause, naprostého politického praktika - MF Dnes, 15.1.2005

Jak je to krásné být milován pitomci! (Praha, únor 2006, na soukromé oslavě kolem výročí Vítězného února, v kruhu svých přátel, parafráze na francouzský týdeník "Charlie Hedbo" který 8.2.2006 zveřejnil karikaturu plačícího proroka Mohameda s textem "Je těžké být milovám pitomci".)

Ať žije nerozborné přátelství obou Němecek.

Když jsem poprvé vkročil na půdu kongresu, bylo mi řečeno: "The way to get along, is to go along" - Aby ses někam dostal, musíš umět spolupracovat s většinou. Tato spolupráce vyžaduje více než přátelství. Jde o schopnost uzavírat kompromisy a mít cit pro to, co je dosažitelné a co nikoli. Z tohoto důvodu varuji před tím, odsuzovat každý kompromis jako něco nemorálního.

Jsem udělaný z dobré hlíny, udělaný na Krétě. (z dopisu příteli)

"To není jednoduchý proces ta přestavba. Není. To je proces, v kterým se ne každý dost dobře vyzná a proces, do kterýho mohou vstoupit nepřátelé a vypadají přitom jako přátelé."

Zadarmo má člověk dělat věci, pro který je sám nadšenej, a ne podporovat bez peněz nadšení jiných. Ale z čeho má člověk žít? Vyjde mi knížka jednou za x let, dostanu za ni deset nebo dvacet tisíc, což je dneska, jak když plivne. Když někde čtu, dostanu tisíc nebo dva. Žiju dneska z tohohle a z podpory přátel, bez té by se to přežít nedalo.

Nemůže být přátelství bez důvěry a důvěra bez poctivosti.