Citáty o osudu

Loos nám připravil půdu, umetl cestičku a bylo to homérské čištění - přesné, filosofické a logické. Tím Loos ovlivnil náš architektonický osud. - Le Corbusier

Nikdo si nemůže oprávněně stěžovat na důstojníka, který je postaven na místo, pro které se nehodí: odpovědnost leží na jeho nadřízených či na ministerstvu války... a osud, která Percivala postavil před úkol bránit Singapore, byl krutý.(O Arthuru Percivalovi)

Ve svém počínání vůči Židům císař postupuje s pragmatickým cynismem: v zemích, kterým přímo vládne, je chrání, jinde je ale ponechá vlastnímu osudu a dokonce svým jednáním přispívá k tomu, že jsou zabíjeni. Uplatí své příznivce v Říši tím, že jim Židy vydá na pospas, čímž je zbaví jejich dluhů. (o Karlu IV.)

Tak poznal, že překonali mys dobré naděje, a znovu uchopil její velkou a hebkou ruku a pokryl ji drobnými osiřelými polibky, nejprve hrbolaté kůstky zápěstí, pak dlouhé jasnovidné prsty, průzračné nehty, a nakonec hieroglyfy jejího osudu na zpocené dlani.

Osud celé pospolitosti bude takový, jaký si ona pospolitost zaslouží. (Jiná verze: Osud lidí jako celku bude takový, jaký si zasluhují.)

Loos nám připravil půdu, umetl cestičku a bylo to homérské čištění - přesné, filosofické a logické. Tím Loos ovlivnil náš architektonický osud.

Osudy národů závisejí na způsobu, jak jsou vyživovány.

Slovo "sudetský", "Sudetenland", "sudeťák" bude navždy v českých zemích spojeno s nacistickým zvířectvím na nás Češích i na demokratických Němcích prováděným v osudné krizi před a po roce 1938. Musíme se snažit o novou dohodu zbavení se i těch smutných, politicky osudných a pro nás nepřijatelných rekvizit nacistické politiky. (Zásadní stanovisko k usnesení představenstva SdS ze dne 7. VI. 1942, odevzdané Wenzelu Jakschovi 1. XII. 1942.)

Musím odejít v nejistotě o svém osudu; vrátím se však sem nebo se přidám k Vaší společnosti, co nejdřív budu moci. Postačí slovo, pohled a bude rozhodnuto, zda dnes večer vejdu do domu Vašeho otce, nebo už nikdy.

Každý národ si musí být vědom toho, že si z valné části rozhoduje o svém osudu sám. Nemůže si toho být ovšem vědom, pakliže své dějiny nezná a nebo je zná pouze povrchně.

Každému, kdo je účasten na cizím osudu, je odňato něco svobody z osudu vlastního.

Každý osud je možno jen snášením zmáhat.

Na svém štěstí i neštěstí lidé s osudem spolupracují.

Ztracen je jen ten, kdo se odevzdal osudu.

Ženy, jež se ve třiceti letech upřímně smiřují s osudem, že zůstanou starými pannami, v pětatřiceti letech znovu doufají, že najdou manžela. Při prvních neviditelných vráskách si říkají: "Jsem ošklivá, už si mne nikdo nevšimne!" Avšak o deset let později vědí, že mohou ještě vzbudit stravující vášně.

Láska je kouzlo se srdcovým esem a srdcovou dámou, když vám osud zamíchá kartami, zůstávají stále při sobě.

Osud každého člověka odpovídá jeho mravům.

Osud člověka je utvářen jeho povahou.

Ne moc, která je pomíjející, ale duch, který trvá - to je naše cesta, náš smysl, náš osud.

Nic neprospívá člověku více než, když ho osud občas vyhodí na mráz.