Citáty o myšlení - 7. strana
Tip: u známých osobností se při najetí myší na jméno zobrazí krátké info o daném člověku.
Musíme si uvědomit, že když někomu zbývají tři měsíce života, tak je mu jedno, jestli si nějaká regulační agentura myslí, že by za deset let mohl mít díky naší terapii nějakou šanci na léčbu. On chce zkusit cokoliv a pro vědu by to mohl být také obrovský přínos.
Lu-Tze se už dlouho zabýval myšlenkou, že všechno, co se děje, má nějaký důvod, snad s výjimkou fotbalu. Zloděj času
Všichni ustavičně ztrácíme něco důležitého... Důležité šance a možnosti, city, které se nedají ničím nahradit. To už je jeden ze smyslů lidské existence. Ale někde ve svých hlavách, aspoň já myslím, že v hlavách, máme každý takový malý pokojík, kam ukládáme vzpomínky na všecky ty ztracené věci. Takovou nějakou místnost s regály, jako máme tady v knihovně. A v jednom kuse vyplňujeme katalogizační lístky, abychom se ve své vlastní mysli ještě vůbec vyznali. Musíme v té místnosti zametat, větrat, vyměňovat květinám vodu. Jinými slovy: žiješ pak na věky ve své osobní knihovně. (Kafka na pobřeží)
Vždycky jsem si myslel, že vydržíme nejvýš tak pět let, ale dostalo se to až do bodu, kdy jsme vlastně staří na to, abychom se rozpadli. Dovedete si představit zakládání nové kapely ve čtyřiceti? To zní dost blbě, ne?
Myslet si, že žijeme v ateistické době, je omyl. Žijeme v době silné religiozity, ale čím dále méně křesťanské.
Myslím, že v umění, ale hlavně ve filmech se lidé snaží potvrdit svou vlastní existenci.
Cítili jsme, že diváci, zvláště děti, podobně jako zvířata, jsou roztomilá a drobná. A myslím, že spíš dlužíme za tuto myšlenku Charlie Chaplinovi. Hledali jsme něco líbivého a přemýšleli jsme o malé myšce, která by měla něco z Chaplinovy nedočkavosti - malý kamarád, který se snaží o své maximum. - Walt Disney o Mikey Mouseovi
Příliš mnoho myslíme a příliš málo cítíme. Víc než stroje potřebujeme lidskost. Víc než chytrost potřebujeme laskavost a mírnost. Bez toho zvlčíme a ztratíme všecko.
Nekomplikuj věci nadbytečným myšlením.
Nikdy mě nepřestává uchvacovat, jak snadno lidské bytosti usoudí, že jakýkoliv hřích, který páchají, je nevinný a nikdo se o něm nikdy nedozví. Jako by si mysleli, že když hodí kámen do vody dostatečně opatrně, tak to nezpůsobí žádné vlny. [11. Tasemníkův dopis Umaštěnkovi]
Jednou jsem naslouchal dvěma starším ženám v čekárně. Vyprávěly si o nemocech a všelijakých trampotách, až najednou slyším, jak jedna druhé říká: "Co bych vám povídala. Starý člověk se vůbec neměl narodit." … Kdykoliv si na to vzpomenu, všechno ve mně ještě vře. Myslím, že vždycky stálo a bude stát za to žít. Vychutnat si život do dna. Do posledního dechu. Měl jsem dost času si to vyzkoušet a ničím si nejsem tak jist.
Myslíme, pouze když se setkáme s problémem.
Mluvit a nemyslet je totéž jako střílet a nemířit.
Zvláštní, jak se z velkých slov dají udělat velké myšlenky.
Ti, kteří jsou proti vašim myšlenkám, jsou nejvíce ti, kterým vaše myšlenky naruší jejich klid.
Nemyslím, že moje umenie by malo trvalú hodnotu.
Samozrejme, myslím si, že aerobik je skvelý, ale jednoducho ma šialene nudí.
Myslím, že každý, kto má názor a vyjadrí ho, niekoho urazí.
Jestvuje zákon, podľa ktorého nám sa nikdy nemôže stať to, čo sa ustavične stáva iným. Toto pravidlo spisovatelia neraz pripomínajú. Je nepodvratné, lebo kým nás priatelia ešte poznávajú, myslíme, že sa nešťastie dá napraviť. A keď nás prenikne vedomie jeho nenapraviteľnosti, priatelia nás prestávajú poznávať, a akoby na potvrdenie pravidla my sami sa zmeníme na iných, totiž na takých, čo sú povolaní vyhorieť, vyjsť na mizinu, dostať sa pred súd alebo do blázinca. (Vzdušné trate, 1924)
Moje najhlúpejšie pocity boli, keď som sedel medzi Ficom a Dzurindom a nemohol som im povedať, čo si myslím, lebo som nevedel, s kým budem na druhý deň rokovať o koalícii.