Citáty o historii

Přepište dějiny. (po skončení finále ZOH 1998 v Naganu)

Dějiny Francie začínají vznikem francouzského jazyka.

Dějiny by měly oslavovat u vladařů pouze umírněnost, moudrost, důslednost při zachovávání zákonů, snahu povznést stát, péči o blaho národů. Nejčastěji však slaví jen násilné činy, okrášlené honosnými jmény.

Dráždila ho jeho vlastní neschopnost vtisknout nové společnosti vlastní poselství sociálního pokroku, intelektuální integrity, estetické kultivovanosti a evidentní oddanosti míru. Izrael byl zrozen v násilí a konfliktu; a musel žít dál v podmínkách bojové pohotovosti. Byly doby, kdy se Weizmanna zmocňovaly palčivé obavy o vnitřní kvality Izraele. Ale kdykoli upadl do pochybností a lítosti, pohlédl ven z okna na Rechovot na svěže se zelenající zvlněné pláni a na nádherné pomerančovníkové háje obklopující vědecké laboratoře založení díky jeho inspiraci. V jasných dnech jeho pohled dosáhl až k Judským horám. Krajina před nimi byla poseta vesnicemi a městečky typickými pro nový rozmach židovské národní vitality. A pak se ho zmocnilo hluboké uspokojení a mysl se mu uklidnila, jak se slušelo na člověka, který se dožil, především díky vlastnímu úsilí, proměny své odvážné vize v živoucí a pevnou realitu v míře, jakou s ním nesdílela žádná osobnost soudobých dějin. [Abba Eban]

Naprosto souhlasím s tím, že dostali medaili, myslím, že by měli dostat i státní vyznamenání. Jsou to hrdinové naší novodobé historie. (o odbojové skupině bratří Mašínů)

Historie je pro mne jen hřebík, na nějž věším svůj vlastní obraz.

Fantazie je matkou poezie, ale i veškeré historie.

Holocaust náleží k takovému druhu zkušenosti, u níž je jedinec nakonec odsouzen k mlčení. I ta nejlepší možná odpověď se zdá být triviální. Pro mě není holocaust jen součástí historie, ale také součástí života mnoha lidí, stejně jako mého vlastního. A nakonec i metaforou pro to minulé století.

Statky přicházejí a odcházejí. V dějinách se tohle opakuje stále. Kdybych měl vypočítávat, kdy a kdo nám už zkonfiskoval majetek, byla by to dlouhá řada… V šestnáctém století po šmalkaldské protireformační válce to udělal habsburský panovník Karel V., potom švédský král, potom Napoleon, pak král bavorský, po první světové válce se z majetku něco ulouplo při pozemkové reformě, za druhé světové války nám majetek sebrali Němci a po ní komunisté. Nakonec zjistíte, že majetek postrádá stálost a podléhá času.

Dějiny vědeckých a technických vynálezů nás učí, že lidé právě neoplývají samotnými nápady a tvůrčí fantazií. I když třeba dávno existují jak vnější, tak i vědecké předpoklady, aby se zrodila nějaká myšlenka, většinou je zapotřebí nějakého vnějšího podnětu, aby přišla na svět; člověk musí takříkajíc do něčeho narazit čumákem, aby ho napadla nějaká ta myšlenka.

Kulturní marxismus politické korektnosti, stejně jako ekonomický marximus, zjednodušuje celý historický vývoj jen na jedno hledisko. Ekonomický marximus tvrdí, že veškeré dějiny určuje vlastnictví výrobních prostředků. Kulturní marxismus neboli politická korektnost tvrdí, že veškeré dějiny určuje moc, pomocí níž různé skupiny definované na základě rasy, pohlaví apod. ovládají ostatní skupiny. Všechno ostatní je lhostejné.

Dějiny přírodních věd jsou plné příkladů, že z nejbláznivějších nápadů klíčí geniální myšlenky.

Historie je série depresivních opakování.

Každý národ si musí být vědom toho, že si z valné části rozhoduje o svém osudu sám. Nemůže si toho být ovšem vědom, pakliže své dějiny nezná a nebo je zná pouze povrchně.

Kdyby se grafomani trestali jako zloději, žháři a vrahové z vilnosti, měly by dějiny literatury o devět svazků méně.

Průvan dějin křiví lidem tváře.

Humanita je náš poslední cíl národní a historický, humanita je program český.

Dějiny studujeme proto, abychom rozuměli dobám minulým lépe, než ti, kdo v nich žili.

Dobré noviny jsou rafije na ciferníku současných dějin.

Dějiny nejsou odrazem Boží vůle, a proto jejich běh může a měl by být změněn.