Citáty o historii

Láska je malá epizoda v životě muže, ale celá historie v životě ženy.

Věřím, že fantazie je silnější než vědění.
Že mýty mají větší moc než historie.
Že sny jsou mocnější než skutečnost.
Že naděje vždy zvítězí nad zkušeností.
Že smích je jediným lékem na zármutek.
A věřím, že láska je silnější než smrt.

Vytváříme nejen umělecká díla, ale každý z nás i svůj vlastní život - jako vlastní historický román.

Každá láska má své dějiny. I když docela krátké. Jakési dějiny v kostce. Má čas růstu a zralosti. Má slunečná návrší, strmé pády. Své deště a sněhy.

Fašismus je anonymní společnost nespokojených a odmítnutých s omezeným ručením k výrobě politických báchorek a lupičských historek.

Úhlavní nepřítel se v průběhu celého filmu nemění. Je to pořád dokola Svatý stolec, papež a katolická víra. Je to únavné a historicky zcela zavádějící. (o filmu Královna Alžběta: Zlatý věk zejména Vatikán)

Ježíš, ne Caesar, toť smysl našich dějin a demokracie. - Tomáš Garrigue Masaryk

Dějiny učí, že demokracie bez hodnot se snadno promění ve zjevnou nebo kamuflovanou totalitu. [Veritatis splendor]

Historie nás učí, že lidé a národy se chovají moudře teprve tehdy, když vyčerpali všechny ostatní možnosti.

Dnes, víc než kdy jindy v historii, stojí lidstvo na křižovatce. Jedna cesta vede do zoufalství a naprosté beznaděje. Druhá do totálního zničení. Modleme se aby jsme v sobě našli moudrost zvolit si tu správnou.

Knihy mají své osudy a své životy. A hynou nezájmem čtenářů. Nikdo by nevyslovil pochybnosti o Odysseji, ale jen málokdo ji ještě čte. Jestliže ještě nezahynula nezájmem čtenářů, je to zásluhou několika jedinců, kteří ji nesou dějinami, ve svých statečných srdcích a moudrých hlavách. Čeká! Čekám, až se mé srdce stane natolik statečným a moje hlava natolik moudrá, abych ji otevřel i já.

Historie nás učí, že lidí a národy se chovají moudře teprve tehdy, když vyčerpali všechny ostatní možnosti.

Já totiž jsem toho názoru, že dějiny naší doby se zachovávají přesněji na deskách, než v historických knihách.

Možná se dočkáme, že se o Hitlerovi nebude smět říkat, že byl v nacistické straně, nebo že komunista Stalin byl lidožrout, protože to bude hodnoceno jako porušování práva na ochranu osobnosti. Zabývá se tím nyní náš úřad, který má ochranu osobností na starosti. Vyšetřuje, jestli se to skvělé právo neporušuje, když se píše o lidech (v jimi zkoumaném případě o soudcích, což jsou také svého druhu lidi), že byli v komunistické straně. Je to zkoumání vskutku ušlechtilé, časem se asi zakážou celé dějiny, protože je tvoří příběhy lidí, kteří někde byli, něco dělali a něco o něčem říkali. To vše může i dnes narušovat ochranu jejich většinou prapodivných osobností, viz ten Hitler. Nebo třeba i náš kokeš Jakeš. Říkat, že to byl komickej komunistickej strejc a šťastně tím zrychlil pád komunismu u nás, se nesmí. Narazilo by to na jeho chráněnou osobnost.

V každé zemi a v každé době existují lidé, kteří se snaží překážet dějinému pokroku. Obávají se budoucnosti, nedůvěřují současnosti a přejí si jistotu, tak jako pohodlí minulé doby, které ve skutečnosti nebyli a existují pouze v jejich představách.

Po nějaké době člověk objeví, že ve světových dějinách se neděje nic skutečně ‚‘‘nového‘‘. O něčem skutečně novém by se mohlo mluvit teprve tehdy, až by jednou nastal ten nepředstavitelný případ, že by rozum, lidskost a láska dobyly trvalého vítězství.

Quidem concessum est rhetoribus ementiri in historiis ut aliquid dicere possint argutius. Řečníkům je vskutku dovoleno lhát o historických záležitostech, aby mohli něco říci vybraněji.

Dejiny nás učia, že vojny začínajú, keď vlády uveria, že cena agresie je nízka. [History teaches that wars begin when governments believe the price of aggression is cheap. (angl.)]

Dějiny světa bohužel nejsou, jak se většinou podávají, jen dějinami lidské odvahy, nýbrž dějinami lidské zbabělosti.

Historie vynáší vždy jen toho, kdo má úspěch.