Citáty o člověku (lidech) - 316. strana
Tip: u známých osobností se při najetí myší na jméno zobrazí krátké info o daném člověku.
Laskavý jazyk je magnet pro lidská srdce. Je to chléb ducha, dává slovům smysl, je pramenem moudrosti a pochopení.
Pohlížejte na člověka jako na důl oplývající drahokamy nedozírné hodnoty.
Zavřete oči před rozdíly rasy a přivítejte všechny světlem jednoty. Buďte pro lidstvo zdrojem útěchy a pomoci. Tato hrstka prachu, svět, je domov, nechť je pro vás domovem v jednotě. Odřekněte se pýchy, neboť ta je příčinou rozbrojů. Následujte jen to, co vyvolává harmonii.
Země je jedním domovem a lidstvo jeho obyvateli.
Ó člověče dvojího vidění! Zavři jedno oko a otevři druhé. Zavři jedno vůči světu a všemu, co je v něm, a otevři druhé před svatozáří krásy Milovaného.
Moudrý člověk v hádce ustoupí, ale prudký pes přichází vlku pod zub.
Všechno chce k svému, jak člověk, tak to nerozumné zvíře, i to kvítí. Nemá-li, co by rádo, umře, uvadne.
Člověk bývá sám svým škůdcem.
Tlachalové jsou nejdiskrétnější lidé - mluví tak, že nic neřeknou.
Těm lidem, po nichž mi něco je, přeji opuštěnost, nemoc, špatné nakládání, znehodnocení..., aby jim nebylo neznámo hluboké pohrdání sám sebou, opovržení a muka nedůvěry k sobě.
Čím může být vše, co lidé vykonali, proti byť jedinému okamžiku lásky?
Lidé, kteří se ve světě neztratí, jsou lidé, kteří zvednou hlavu a rozhlédnou se po tom, co chtějí.
Rozumný člověk se přizpůsobuje světu kolem sebe.
Člověk, který má milión dolarů, je na tom tak dobře, jako by byl boháč.
Humor je nejdemokratičtejší z lidských zvyků.
Lidská povaha je plná rozporů.
Muž je člověk davu, zástup žen je vždy poněkud komický. Žena velmi ztrácí, existuje-li hromadně.
Všichni vladaři světa se nejvíc děsí toho, že by to měli zkusit jinak, neslýchaně a obráceně; nic není konzervativnější než lidské vládnutí.
Dobrý vůdce je nejlepší v případě, že si lidé sotva uvědomují jeho existenci… Když takový vůdce, který málo mluví, dokončí svou práci a dosáhne svého cíle, řeknou: Tohle jsme udělali sami.
Platon definoval člověka jako tvora dvounohého, neopeřeného. Tato definice se všem líbila. A tu vzal Diogenes kohouta, oškubal ho, přinesl do Akademie a prohlásil: "Hle, tu je Platonův člověk!"