Citáty o člověku (lidech)

Viděla jsem spoustu žen po celém světě, jak trpí. Potkala jsem chudé ženy, které ztratily svou rodinu během povodní v Pákistánu. V Iráku jsem viděla ženy, které ztratily manžela, děti a budoucnost. Ženy nechtějí jídlo a soucit, ale chtějí základní lidská práva a vzdělání pro sebe i pro své děti.

"Žil jsem v Norsku a svět se mi zase začal jevit růžovější. Měl jsem literární úspěchy a lidé se ke mně chovali báječně. Jako k Čechoslovákovi a jako ke kamarádovy, který se octl v trablu - i když si ho, podle mínění většiny, zavinil sám. Pak jsem konečně dostal imigrační vízum a znovu jsem se vrátil do USA… Nejmoudřejší mi připadalo zakotvit, nepovažovat současnou situaci za další provizorium, ale přijmout USA jako novou vlast a pokusit se být přijat… Byl to přece jen domov, země, jejímž občanem jsem se stal, měl jsem americkou ženu, dvě zde narozené děti."

Je to fantastický úspěch. Je tak obrovský, že jej přítomnost ani nemůže zhodnotit. Velikost a dosah tohoto úspěchu jsem si uvědomil, když jsem stál uprostřed českého opevňovacího systému betonových bunkrů. Teprve tam jsem jsem poznal, co to znamená dobýt téměř 2000 km opevnění bez jediného výstřelu. Propagandou postavenou do služeb naší myšlenky jsme tentokrát dobyli deset milionů lidí a území přes 100 000 km. Je to ohromné. Hitler při projevu po obsazení Sudet 10. listopadu 1938

Jako jednotlivci snad lidé vypadají, jedí, spí a uvažují víceméně rozumně. Ale lidstvo jako celek je proměnlivé, záhadné, náladové, roztomilé. Lidé jsou lidé, ale Člověk je žena.

Lidé někdy klopýtnou o pravdu, ale většina z nich se rychle zvedne a spěchá dál, jako by se nic nestalo.

Když jsem začínal žít s Julianou, [...] řekl jsem: "Katolík je člověk, který si uvědomuje, že žije v hříchu." A Juliana na to pravila: "To je nejkrásnější definice katolicismu, jakou jsem kdy slyšela." Jinak to, co nás odlišuje od protestantů, je úcta k Panence Marii, úcta k ženě. Nemám na mysli ten hnusnej bigotní katolicismus, ale to, jak ho cítím já. Nebo jak ho cítil Deml a podobní. Katolicismus udržuje tradici středověkých truvérů, kteří se kořili ženě. A to není jen o lásce tělesný. Kromě toho — katolickou církev vždycky posunovali dál heretici.

Neexistuje můj autoportrét. Nezajímám se o vlastní osobu jako o předmět obrazu, spíše mě zajímají ostat ní lidé, především ženy.

Ve střední Evropě neexistuje kontinuita dějin, dějiny se neustále rozpadají, doba ani člověk nemají čas vyzrát.

Dost možná, že více mužů než žen dokáže zvedat těžká břemena a odlévat žhavou ocel. Lidský mozek však nemá svaly.

Veřejnost by se měla hlouběji podívat na pohádku o sametové revoluci, která zde strašnou dobu přetrvává"..."Rozdělování lidí na disent a ne disent považuji za hluboký omyl. Slovo disent bych já sám skoro nikdy nevyslovil, protože to je pro mne nedefinovaná entita,"..."Trvám na tom, že rozkližování komunistického režimu probíhalo na více paralelních frontách"..."Diskutujme například o mých seminářích, které shromažďovaly minimálně tak velký počet lidí jako jakékoliv aktivity takzvaného disentu".

Myslím, že aby byl člověk dobrý galerista, tak kunsthistorické vzdělání nepotřebuje. Když ale chce být kvalitním teoretikem, kritikem a touží publikovat, pak na vzdělání nezbytně záleží.

Nikdy jsem tím ale nemínil to, co puristé dohnali ad absurdum, že je potřeba ornament systematicky a důkladně odstranit. Pouze tam, kde zásluhou dobové podmíněnosti zmizel, už ho nelze znovu aplikovat. Jako se člověk nikdy nevrátí k tetování vlastní tváře. (1924)

Svět se neustále mění a nejvíc z něho se mění člověk.

Křesťanství není ani tak jméno pro náboženství, jako spíš jediné slovo, které dokáže vyjádřit charakter dnešní mezinárodní civilizace a spojit nesčetné miliony lidí po celé mnohonárodnostní zeměkouli.

"Není třeba víc malovat pokoje, muže, jak čtou, a ženy, jak pletou, - měli by to být živoucí lidé, dýchající, trpící a milující. - Chci namalovat řadu takových obrazů. Lidé musí před nimi pocítit jejich posvátnost a smeknout jako v kostele."

Smrt Františka Josefa [v roce 1916] nám zesílila posici; bylo všude, již od mnohých let, rozšířeno mínění, že se po smrti starého císaře Rakousko svou rozháraností rozpadne. [...] Smrt populárního císařského starce se zdála lidem být znamením a počátkem rozkladu jeho říše.

Škodit a překážet dovede i nejhloupější člověk. (o českých komunistech bránících zakládání legií v Rusku)

Svět, jak ho vidím, mi totiž připadá jako složený z velké řady, málem z nekonečného množství nejrůznějších možností, a už proto je aspoň do jisté míry na jednotlivých lidech, aby ho spoluvytvářeli tím, že z těch možností nějaké vyberou. (Konec světa & Hard-boiled Wonderland)

Nejhorší nepřítel člověka je jeho vlastní nervový systém.

Veškerá lidská moc a moudrost, zrozené na Východě, se začaly dovršovat na Západě.