Citáty o člověku (lidech) - 239. strana
Tip: u známých osobností se při najetí myší na jméno zobrazí krátké info o daném člověku.
Člověk je chudákem teprve, když už nic nechce
Člověk snáze pozná vesmír než svého souseda.
Když člověk nic nežádá, je ze všeho dárek.
Strachu před policií se asi nezbavíme. Je to přirozený. Má ho každý slušný člověk. Tkví to v nedostatcích našeho společenského pořádku.
Fantazie neumí počítat. A cit čísly nezesílí. Počítá vždy jen do jedné. Do jedné, - ale to stačí, když to člověk skutečně cítí.
Lidé jsou jako zvony ulité z různých kovů; v každém z nich je i vzácný kov.
Jak má člověk vědět co očekává od budoucnosti, když ani neví to, co chce od přítomnosti.
Člověk, který se nemůže pochlubit ničím jiným, než svými vznešenými předky, má podobu bramboru: jeho lepší část je pod zemí.
Dost lidí zavrhuje majetek, ale málokdo se ho umí vzdát.
Nenacházíme vůbec žádné lidi se zdravým rozumem kromě těch, kteří souhlasí s našimi názory.
Člověk si někdy namlouvá, že mu je podkuřování protivné. Ve skutečnosti mu je protivný jen způsob, jakým se mu podkuřuje.
I když nedůvěřujeme lecčemu, co nám lidé povídají, přece jen si myslíme, že nám říkají víc pravdy než všem ostatním.
Ve svazku tak nejistém, jako je láska, je jedno zaručeně jisté - oč méně člověk miluje, o to více je milován.
Většina lidí umírá jen proto, že si to nedovede zakázat.
Člověku, který miluje příliš, je právě tak těžké se zavděčit, jako když už nemiluje vůbec.
Skromností se ještě nikdo neomezil ve ctižádosti. Skromnost a ctižádost se totiž nikdy nevyskytují u jednoho člověka pohromadě.
Je mnoho lidí, kteří by nikdy nemilovali, kdyby o lásce neslyšeli mluvit.
Mladí lidé si většinou myslí, že se chovají přirozeně, když se chovají hrubě anebo nezdvořile.
Říká se tomu láska. Ve skutečnosti je to jen nezřízená touha ovládat a vlastnit druhého člověka.
Nic tak nesnižuje člověka, který zasluhuje velké uznání za velký čin, jako když se pachtí ještě po drobných pochvalách za malichernosti.