Citáty o Bohu, náboženství a víře

"Není třeba víc malovat pokoje, muže, jak čtou, a ženy, jak pletou, - měli by to být živoucí lidé, dýchající, trpící a milující. - Chci namalovat řadu takových obrazů. Lidé musí před nimi pocítit jejich posvátnost a smeknout jako v kostele."

V tom chybují filosofové i theologové: theologie není náboženstvím, jen theorií náboženství; filosofie může nahradit theologii, ale nedovede nahradit náboženství.

Spřátelování, tedy vzájemná láska všech se všemi a Bohem, by mělo být lékem, takovým penicilinem, na všechny bolesti světa.

Stoikové praví: "Musíte se pohroužit sami do sebe, tam najdete spočinutí." Není to pravda. Jiní praví: "Vyjděte ze sebe a hledejte štěstí v rozptýlení." Ale není to pravda: dostaví se nemoci. Štěstí není ani mimo nás ani v nás. Je v Bohu a mimo nás i v nás. ("Myšlenky")

Je nikým nepřipomínaná, snad zamlčovaná episoda ze začátku roku 1945... Představitelé západních demokratických států se scházeli se zástupci sovětskými k poslednímu jednání o podmínkách míru. V té chvíli se veřejně ozval Mr. Bullitt, bývalý americký vyslanec v Rusku. Pravil, že jak vývoj pozoruje, baltické státy, Polsko, Rumunsko, Maďarsko, Československo budou co nevidět ovládnuty sovětským Ruskem, a Rakousko, Jugoslávie, Itálie snad. Zdvihla se vlna rozhořčení. Velký počet representativních intelektuálů a církevních hodnostářů podepsal prohlášení, v němž Bullitt byl obviněn z podloudné, špinavé, slizké propagandy proti spolupráci západní demokracie se sovětským Ruskem. Také Einstein, muž s největší pověstí v té době, podepsal... Uplynul rok, a baltické státy, Polsko, Rumunsko, Maďarsko skutečně byly ovládnuty Ruskem... Intelektuálové, kteří podepsali prohlášení, dále opovrhovali Bullittem a vážili si sebe. ["Bude demokracie poražena?", Nový domov 5/1975, Toronto]

Náboženství není nic víc než náhražka za selhávající mozek.

"Voda! Vodo, jsi bez chuti, bez barvy, bez vůně, jsi nedefinovatelná a člověk tě pije, aniž tě zná. Ty nejsi nutná k životu: ty jsi život sám. Naplňuješ nás rozkoší, jejíž zdroj není ve smyslech. S tebou se nám vrací všechno to, čeho jsme se už zřekli. Díky tobě se otevírají všechny vyschlé prameny našeho srdce. Jsi tím nejcennějším pokladem na světě a také pokladem nejchoulostivějším, ty, tak čistá v útrobách země. Člověk může umřít žízní u magnezitového pramene. Může umřít žízní na břehu solného jezera. Může umřít, i když má dva litry rosy, jsou-li v ní rozpuštěny nějaké soli. Ty nepřijímáš žádné příměsi, ty se nedáš zfalšovat, ty jsi podezíravé božstvo. Ale naplňuješ nás nesmírným a prostým štěstím."

Bůh stvořil ženu a muže, ale zapomněl si to dát patentovat, pročež každý lepší hlupák může udělat totéž.

V nesmrtelnost nevěří,pouze ten, kdo doposud vážně nepřemýšlel o smrti.

Bůh je pramenem svobody a pravdy, proto vydávat svědectví o Kristovi neznamená být fanatikem.

Smích - tu ozvěnu našeho pláče - to křídlo úsměvu, co tluče za oknem nočního strachu, nikdy mít v hrsti nebudem. Kdybychom - nedejte bohové - tu sladkou můru polapili, bylo by na světě po srandě.

Náboženství je loajalita ke světu.

Náboženství se střídají, pivo a víno zůstávají.

Ženy, nevěřte mužským komplimentům! Nezapomínejte že muži mají špatný vkus.

Bůh trestá ty, kdo neznají lásku.

Adam byl ten druhý náčrt a stvoření člověka se Bohu zcela podařilo teprve tehdy, když stvořil Evu.

Spolehlivý přítel je opravdovým obrazem Boha.

Přátelství je schopen ten, komu lidé neznechutili člověka. Kdo věří a ví, že se v davu vyskytují velkorysí lidé, svrchovaní duchové a dobrá srdce. Ten, kdo se neunaví jejich hledáním a miluje je ještě dříve, nežli je našel.

Rodina, domácnost a děti nabízejí muži ráj, kde může denně vidět boha s anděly při jejich díle.

Ano, mnoho se změnilo, ale lidé zůstávají stejní, jenomže teď víme líp, kdo je kdo. Kdo je slušný, byl slušný vždycky, kdo byl věrný, je věrný i teď. Kdo se točí s větrem, točil se s větrem i dřív, kdo myslí, že teď přišla jeho chvíle, myslel vždycky jen na sebe. Nikdo se nestává přeběhlíkem, kdo jím nebyl vždycky, kdo mění víru, nemá žádnou... Národ nepředěláš, ledaže bys měl na to staletí, jenom davy můžeš vést dnes tak a zítra tak. Kdo nenávidí, měl v sobě tu nenávist vždycky, kde by se v něm tak najednou vzala! Kdo sloužil, bude sloužit dál, kdo chtěl dobré, bude zase chtít dobré. Ani vůle se nemění. Nedívej se do tváře, která se změnila, nikdo se nestane krásnějším tím, že změnil tvář. Tvrdá zkouška je i tvrdé poznání. Budoucí foliant našich dějin o této době bude mít jeden podtitul: Kdo byl kdo. I dobrá paměť patří k těm stálým věcem, jichž je a bude třeba.