Citáty o Bohu, náboženství a víře - 4. strana
Tip: u známých osobností se při najetí myší na jméno zobrazí krátké info o daném člověku.
Člověk není nikdy žárlivější, než když sám začíná v lásce ochabovat. Pak už nevěří tomu druhému, protože cítí, jak málo se dá věřit jemu samému.
Mohu něco neuznávat, ale nemusím to proto špinit, a nemohu druhým brát právo v to věřit.
Loajalita ve vztahu mezi dvěma lidmi se zakládá na důvěře a úctě. Lze ji pouze nabídnout, nikdy vymáhat. Jejím základem je dobrovolná, oddaná, nesobecká láska.
Nepotřebujeme mravnosti a náboženství abstraktně, v soustavách a v knihách, ale v životě, v hospodaření a v politice. Etika není pro psací stůl, náboženství není pro kostel.
Šachy nás učí neztrácet víru a naději při převaze protivníka a nevzdávat se naděje na vítězství ani při nejcitelnějších ranách, které můžeme dostat v honbě za úspěchem.
Není lepší zemřít za věc, ve kterou věříme, jako je mír, než trpět za věc, v niž nevěříme, jako je válka?
S vírou je to jako s ledovou krou v oceáně. Ta víra je stejně jako kra schována pod hladinou a mým úkolem je někdy tu víru dostat nad hladinu. Někdy z té kry kouká jen maličká špička a to podstatné se skrývá v hloubce. A ta špička je to, co my jako věřící dokážeme definovat a pojmenovat, co cítíme, co prožíváme. Takže víra mezi lidmi je, někdy je na povrchu, někdy je skrytá.
Bůh nestvořil ženu z mužovy hlavy, aby mu poroučela, ani z jeho nohou, aby byla jeho otrokyní, nýbrž z jeho boku, aby byla blízká jeho srdci.
Láska je jako Bůh - nemůžeme jí manipulovat. Přijde, kdy přijde. Pokud nepřijde, není proč se zlobit.
Celé lidstvo žije v otroctví. Každá víra je otroctví; každé náboženství, každý kostel, každá synagoga, každý chrám není nic jiného než vězení s otevřenými dveřmi. Dveře jsou záměrně otevřené, aby ve vás vyvolaly iluzi, že nejste ve vězení.
Člověk, který prožívá každý okamžik s takovou intenzitou, že se mu život stal rájem, že se mu život sám zdá být božským, nemá potřebu uctívat mrtvé sochy, mrtvé písmo, prohnilé ideologie a hloupé pověry.
Bůh říká: "Vezmi si, co chceš - a pak za to zaplať."
Člověk prostě není Bůh a hra na něj se mu krutě mstí.
Lidé se milují, i když si nevěří.
Láska má svoje iluze a každá iluze má svůj zítřek. Proto se už tolik milenců rozešlo, protože věřili, že jsou spojení navždy. Skutečnou zkouškou je bolest a štěstí. Když dvě bytosti přestáli tuto dvojitou zkoušku života, odhalili svoje chyby a svoje přednosti, mohou si být jisti, že až do skonání života, budou se držet za ruce.
Pythagoras, když objevil pravdu, obětoval bohům sto volů; dodnes se voli třepou, když se objeví pravda.
Domnívám se, že člověk se nemá za to, co je, ani stydět, ale ani se povznášet. Prostě si říct - Pán Bůh tě postavil sem a nalož s tím, jak můžeš nejlépe. (V rozhovoru pro knihu Renáty Holčákové Ztráty a nálezy v životě.)
Je člověk omylem boha nebo bůh omylem člověka?
Když je Bible zakázána, čte se více jako když je kázána.
Víra není bezprostřední popud srdce, nýbrž paradox života. -str.41