AZcitaty.cz

 

Vždycky když si sedám na židli, obávám se že jí jedna noha chybí. Vždycky když má všechny, jsem příjemně překvapen.

 

Vladimír Vondráček

» Vladimír Vondráček - zobrazit všechny citáty »

Zdroj: (přesný zdroj nebo překladatel tohoto citátu nebyl dosud identifikován, prosíme dodatečně uvést do komentářů)

Štítky: Citáty Vladimír Vondráček, Vladimir Barsky quotes, citáty o rozkoši, autoři od písmene V

Podobné citáty

 

Vždycky jsem psal z dětského úhlu pohledu, ale najednou já sám mám dítě, takže dítě se stává někým jiným, tím druhým. Vždycky jsem říkával, že dětem rozumím, protože já sám jsem takový, ale teď když mám sám doma dítě, začínám chápat, že jim nerozumím ani trochu.

 

Etgar Keret

 

Vášnivé zaujetí je jediný řečník, který přesvědčí vždycky, i sebeprostší člověk dokáže s nadšením víc než ten nejvýmluvnější, když mu chybí zápal.

 

François de la Rochefoucauld

 

V životě to chodí úplně stejně. Když zaprší, kytky rozkvetou, když ne, tak prostě uschnou. Ještěrky žerou hmyz, a ptáci pak sežerou je. Ale nakonec stejně všichni umřou. Umřou a vyschnou na troud. Jedna generace odejde a jiná ji vystřídá. Když jedna generace odejde, nastoupí další, to je pravidlo. Každý žijeme jinak. A každý jinak umíráme. Ale to není důležité. Nakonec zůstane vždycky jen poušť. Jedině ta přežije. (Na jih od hranic, na západ od slunce)

 

Haruki Murakami

 

Měl jsem vizi, spočítanou vizi, a okolnosti byly šťastné. Chtěl jsem být obchodníkem, když jsem byl chlapec. A to je, co jsem teď a vždycky jsem byl - obchodník. [I had vision-calculated vision-and the circumstances were fortunate. I wanted to be a merchant when I was a boy. And that is what I am now and always have been-a merchant.]

 

Adolph Zukor

 

Hvězdy jsou krásné, protože je na nich květina, kterou není vidět…"
"Ano, jistě," řekl jsem a mlčky jsem pozoroval vlnu písku ve svitu měsíce.
"Poušť je krásná…," dodal.
A měl pravdu. Vždycky jsem miloval poušť. Usedneme na pískový přesyp… Nevidíme nic... Neslyšíme nic…
A přece něco září v tichu…
"Poušť je krásná právě tím, že někde skrývá studnu…," řekl malý princ.
Byl jsem překvapen, že pojednou chápu to tajemné záření písku. Když jsem byl malým chlapcem, bydlil jsem ve starobylém domě a pověst vyprávěla, že je tam zakopán poklad. Nikdy jej ovšem nikdo nedovedl objevit a snad jej ani nehledal. Ale dodával kouzlo celému tomu domu. Můj dům skrýval ve svých hlubinách tajemství…
"Ano," řekl jsem malému princi, "ať je to dům, hvězdy nebo poušť, to, co je dělá krásnými, je neviditelné!"

 

Antoine de Saint-Exupéry

 

Když jsem měl 20 let, myslel jsem si, že můj otec je idiot. Když jsem měl 30 let, občas jsem si myslel, že má docela pravdu. Když mi bylo 40 let, tak jsem si myslel, že to byl celkem moudrý chlap. A když jsem měl 50 let, řekl jsem si: kdyby tu tak byl a poradil mi!

 

Tomáš Baťa