Metafysika má pro vlastní účely svého zkoumání jen tři ideje: Boha, svobodu a nesmrtelnost. Všechno, čím se tato věda jinak zabývá, jí slouží jen jako prostředek, aby k těmto idejím a jejich skutečnosti dospěla. Nepotřebuje je kvůli přírodní vědě, nýbrž aby přírodu přesáhla. Kritika čistého rozumu B 395, AA III.260.
Immanuel Kant
» Immanuel Kant - zobrazit všechny citáty »
Zdroj: (přesný zdroj nebo překladatel tohoto citátu nebyl dosud identifikován, prosíme dodatečně uvést do komentářů)
Věda slouží k poznání sebe sama a vlastní úlohy v prostoru a čase. Porozumíme-li zákonům, které řídí přírodu, pochopíme i to, co řídí nás, a naopak.
Giordano Bruno
Myšlenky bez obsahu jsou prázdné, smyslový názor bez pojmů je slepý. Kritika čistého rozumu, AA III.75.
Immanuel Kant
Kdo nemůže nebo nechce myslet, musí věřit. Jinak nemůže žít. Bůh: to je pro ně pro všechny jen východisko, hromadný pojem pro tolik různých druhů představ, kolik je různých druhů lidí bez rozumu - a pochopitelně i zvířat. Například sloni mají jistě svého sloního boha a kdyby trojúhelníky mohly myslet, představovaly by si boha jako trojúhelník.
Johannes Mario Simmel
Věda, to je neustálá kritika všech výsledků, vlastních stejně jako cizích, zpochybnění pokroku; protivědecké je obávat se, že nás vlastní pochybnosti paralyzují.
Karl Jaspers
"Umění se odlišuje od přírody jako tvoření od činnosti, a produkt nebo důsledek umění jakožto dílo od produktu přírody jakožto účinku. Přísně vzato bychom měli nazývat uměním jen vytváření ze svobody; tj. z libovůle, která vychází z rozumu. Neboť, ačkoliv produkt včel nazýváme uměleckým dílem, děje se to jen kvůli analogii s ním; jakmile si totiž uvědomíme, že svou práci nezakládají na žádné vlastní rozumové úvaze, řekneme hned, že je to produkt jejich přirozenosti a jako umění je to připisováno jen jejímu tvůrci. Když při prohlídce bažiny, jak se to tu a tam stane, narazíme na kus osekaného dřeva, neřekneme, že je to produkt přírody, nýbrž umění; jeho vytvářející příčina si myslela nějaký účel, kterému tento kus dřeva vděčí za svou formu. Jinak vidíme umění snad také ve všem, co je uzpůsobeno tak, že představa toho musela v jeho příčině předcházet před jeho skutečností, aniž by však touto příčinou mohl být její účinek myšlen; nazveme-li však něco vůbec uměleckým dílem, abychom je odlišili od nějakého přírodního účinku, rozumíme tím vždy dílo člověka."
Immanuel Kant
Fantastické zrcadlení vnějších sil, které ovládají každodenní život lidí, v jejich hlavách, zrcadlení v němž pozemské sily přijímají formu nadpozemských. V počátcích dějin se takto zrcadli především přírodní síly, které pak v dalším vývoji u různých národů prodělávají nejrozmanitější a nejpestřejší modifikace. Později nastupují na místo přírodních sil stále více společenské síly, jež stojí proti lidem stále více cize a nevysvětlitelně a ovládají je touž zdánlivě přírodní nutností jeho přírodní síly samy. Strach člověka před brutálností útlaku, bolesti a bídy takové jsou skutečné kořeny náboženství, zkoumaného v jeho dějinném vývoji. Moderní věda nemůže ovšem pohlížet na náboženství jen jako na odraz veliké bídy člověka v oblasti ideologie, nýbrž také jako na výraz protestu člověka proti skutečné bídě. V náboženské víře se často projevuje živelná potřeba skutečně lidských vztahů a štěstí na zemi.
Friedrich Engels
Kant, Immanuel
Kanyza