Jitro, jež jest nejpamětihodnější dobou dne, jest hodinou probuzení. Tu je v nás nejméně spavosti a probouzí se aspoň na hodinu jedna část naší bytosti, která jinak ve dne i v noci dříme.
Henry David Thoreau
» Henry David Thoreau - zobrazit všechny citáty »
Zdroj: (přesný zdroj nebo překladatel tohoto citátu nebyl dosud identifikován, prosíme dodatečně uvést do komentářů)
Stál jsem u okna v prvním poschodí, pohlédnu ven a vidím: země jest mrtva! Kdybych jenom viděl, mohl bych se konejšiti, že se stávám obětí sebeklamu, ne-li snu: avšak já to všemi ostatními smysly a veškerou bytostí poznal! Co to? Měsíc květen, země pravděpodobně od prvního rozpuku svého mrtva, a já to nevěděl! Pravím: od prvního rozpuku, neboť v tuto hodinu nalézám ji v pokročilém už rozkladu. Zdá se, že se stromy zelenají a kvetou, zdá se, že poletují ptáci a tu a tam chodí ještě lidé, ale právě že se to jen zdá. Každá podoba dosud trvající jest jen škraboškou života, pouze kostýmem hniloby.
Jakub Deml
Manželství čisté jest nejdůvěrnějším přátelstvím - je to vrchol spojení, naší dobou tak pěstované a chválené, asociace duší. Nemůže být intimnější asociace, než mezi mužem a ženou. Manželství ženě i muži má být vyšším vývojem. V manželství začíná se nový život.
Tomáš Garrigue Masaryk
Jest to jedna z nejméně pochopitelných běd člověka, že musí svěřovat to, co má nejdrahocenějšího, něčemu tak nestálému a tvárnému, jako je bohužel slovo. Bylo by třeba veliké odvahy, kdyby se měl pokaždé ověřovat nástroj… -Deník venkovského faráře
Georges Bernanos
Jazyk jest vědomí národa, jest jeho duch v nejvyšším svém zjevení, jest čarovně mocný svazek, jenž dítě k matce, bratra k bratru, rodinu k rodině víže a je všechny spojuje v národ.
Pavel Jozef Šafárik
Cítíme netoliko, co krásného, ale i co dobrého, pravdivého jest. Cítiti jest žíti, žíti jest cítiti. Bez citu - cepenělost i smrt.
Josef Jungmann
Podstatou výchovy je být náboženská, to jest vštěpovat povinnost a úctu. Povinnost plyne z naší schopnosti řídit běh věcí. Kdy by dostupné vědění mohlo něco změnit, je nevědomost neřestí. A základem úcty je vědomí, že přítomnost v sobě zahrnuje úplný souhrn jsoucího, nazpět i dopředu, tu celou amplitudu času, to jest věčnost.
Alfred North Whitehead