Citáty o vzdělání

Ježíš přišel mezi lidi bezbranný, neměl ani doporučení ani peněz ani obydlí ani služebníků ani lidových mas ani úřadů ani policie, ba ani psacího pera neměl. Předstoupil sám a sám před lid pouze se svým novým poselstvím. Láska, kázání, poučování, chvála a kritika a ovšem znalost Starého zákona byly jedinou jeho zbraní. Nemá filosof hledět s úžasem na takový podnik, čistou myšlenku založit vládu nad lidmi, podnik, proti kterému je učení Pythagorovo o filosofii mimo světský ruch anebo učení Platonovo o filosofech králích jen hrubým tápáním po zemi. (Útěcha z filosofie)

Matematici nestudují předměty, nýbrž vztahy mezi nimi; je jim jedno, zda jsou tyto předměty nahrazeny jinými, pokud se nezmění vztahy. Nevšímají si hmoty, nýbrž pouze tvaru.

Marie Terezie nezavedla školní docházku kvůli tomu, aby lidé uvažovali svobodněji, ale aby mysleli jednotně, aby z nich byli dobří státní úředníci, vojáci atd.

Hnutí Moderní Polsko žádá vyloučení vyučování náboženství ze škol, zrušení důchodových fondů pro kněze a konec státních ceremonií, abychom se už nemuseli dívat na břichaté biskupy.

Byla jsem z toho obviňovaná hned od začátku. Lidé se mnou odmítali mluvit, anebo byli drzí a hrubí. Bylo to těžké a moc mně to bolelo. Mohla jsem se otočit a utéct, ale to bych nikdy neudělala. Každý den jsem si připomínala jaké mám štěstí. Potkala jsem muže, kterého jsem milovala, netrpěli jsme hladem, nebyli jsme nemocní. Jen tohle nás tížilo a museli jsme oba v sobě najít sílu to potlačit. A vlastně to byla dobrá škola. Beatles byli skupinou čtyř mužů. Velice silná čtveřice. A věřte mi, že ani já bych je nedokázala zlomit. A ani jsem nechtěla. Rozešli se, protože dosáhli vrcholu a čekali na ně nové začátky. Chtěli to tak.

Vzdělání není pouhým nashromážděním jednotlivých vědomostí, jako těstem není mouka, voda, sůl, kvasnice atd. dohromady naházené.

Nad námi bydlí houslista, pod námi druhý, vedle nás učitel zpěvu, který dává hodiny, a v posledním pokoji proti nám bydlí hobojista. To se to komponuje. Nápady se jen hrnou.

Studenti a mladší kolegové často nechápou, že idealizovat první republiku je blbost. Sociální jistoty tehdy vůbec neexistovaly. Takže situace byla drastická, hlavní potíže způsobila hospodářská krize.

Já si vzpomínám, když táta ještě žil, jak k němu chodili naši agrárníci a servírovali mu třikrát denně místo jídla nápad postavit komunistickou stranu mimo zákon. Táta byl vždycky rozhodně proti tomu. Jednou se mě zeptal, co si myslím o těchhle pokusech našich státníků zbavit se opozice touto snadnou cestou. Tak jsem mu řekl, že když jsme jako kluci čutali merunu, nikdy nám nenapadlo jít k soudci a chtít po něm, aby vyhodil ze hřiště těch jedenáct kluků, kteří hráli proti nám. Mohl vyloučit jenom ty, kteří nehráli fair. Jenže dneska nejsem tak docela jistý, že komunisté vůbec kdy hráli fair. Oni totiž ve skutečnosti nikdy neuznávali, že by stejná pravidla platila pro obě strany. Jenže teď nám nastříleli už trochu moc gólů a taky nikde nevidím soudce, který by si troufal odpískat faul.

Noviny, které zůstávají pozadu, jsou mrtvé. Noviny musí kráčet přede všemi. Monotónnost a zaostávání jsou s činností novin neslučitelné.

Naše postavení by bylo naprosto beznadějné nebýt jednoho. Existuje jedna věc v celém vesmíru, o níž víme víc, než se můžeme dozvědět z vnějšího pozorování. Tou věcí je člověk. Lidi nejen pozorujeme, lidmi jsme. Proto také víme, že se lidé nacházejí pod mravním zákonem, který nevytvořili, ale který nemohou zapomenout, a o němž vědí, že by ho měli být poslušni. ... Kdyby někdo studoval člověka zvenčí a neznal jazyk, takže by nemohl obdržet žádnou z našich informací zevnitř a byl odkázán na pozorování toho, jak si počínáme, nikdy by nezískal nejmenší důkaz o existenci mravního zákona. ... Stejně tak bychom se nikdy nemohli nadít, že pokud by bylo něco nad nebo za pozorovanými fakty, mohli bychom to objevit zvenčí. ... Kdyby mimo vesmír existovala nějaká řídící síla, nemohla by se nám ukazovat jako jeden z faktů uvnitř tohoto vesmíru - o nic víc než můžeme říci, že architekt domu je ve skutečnosti v tom domě zdí, schodištěm nebo krbem. Mohli bychom očekávat, že se projeví jediným možným způsobem, a sice v nás samých jako vliv nebo příkaz... [z knihy K jádru křesťanství, str. 24]

Ve škole musíme dávat pozor - a v životě ještě větší.

Dříve studovali muži sami kvůli sobě; dnes studují, aby učinili dojem na lidi.

S pomocí knih se mnozí stávají učenými i mimo školy. Bez knih nebývá učený nikdo ani ve škole.

Vzdělancům mého národa: Jak velikou znalostí věci vynikáte mnozí z Vás, v tom za svědky stavím Vás samy. Ale že zároveň znamenitě vynikáte nečinností a malátností skoro všichni, to jsem se rozhodl veřejně Vám vytknouti. Jestliže se chcete nad tím urážeti, mám po ruce svědky, které nebudete moci snadno odmítnouti, neboť postavím proti Vám samu skutečnost. Vidíte, co všechno nekonají jiné národy? S jakou obratností vzdělávají své rodné jazyky? Vidíte Italy, Francouze, Němce, Angličany, Nizozemce, kteří všechnu moudrost Řeků a Římanů znamenitě převedli do svých řečišť? Nic není ve vědách, nic není v dějinách, nic ani zřejmého ani tajného, co by tito neodevzdali ke čtení svým krajanům. Ale kdo z Vás poskytl něco podobného naší vlasti? Kdo napsal našim lidem o stavbě světa? Kdo ukázal způsob, jak pozorovati po-hyby nebeské? Kdo naučil zpytovati prvky, vlastnosti a síly přírodních těles? Kdo otevřel divadlo okršku zemského? Kdo dal našim poznati jemnosti geometrie? Kdo okusiti příjemnosti optiky? Kdo utkal pořad dějin? Kdo popsal původ, polohu a různé zvyky národů na světě bydlících? Kdo vyložil něco o způsobu řečnickém a kdo ukázal cestu, jak říditi myšlení? Domníváte se, že jest možno trpěti Vám dále, aby každý směl žíti pro sebe sama a nepodnikati žádných prací pro rozmnožení vážnosti vlasti? Myslíte si, že našemu jazyku chybí buď ta bohatost, nebo ten lesk, aby bylo možno kterékoli věci vystihnouti řečí? Zřejmě se mýlíte. Nikde není nic tak nesnadného, co bychom nemohli srozumitelně a výstižně vyjádřit naším jazykem, jen kdyby k tomu přistoupila přičinlivost a práce! Dosud nepochopil vznešenost našeho jazyka ten, kdo jej považuje za málo bohatý neb málo půvabný. Ne na něm, na mou věru, na nás je vina, kteří nad míru zanedbáváme jeho pěstování!

Pokud bude tyto souvislosti sociální demokracie trpělivě vysvětlovat, tak to nakonec pochopí i vysokoškolsky vzdělaní voliči.

Vládě se asi nelíbí věcí, které říkám, a fakt, že jsem chtěl přednášet na palestinské univerzitě v Ramalláhu a ne na univerzitě izraelské. (o zákazu vstupu do Izraele)

Boje se ublížiti svědomí svému, býti lhářem před Bohem a dáti pohoršení posluchačům a učedníkům svým, nemohu učení a spisů svých odpřísáhnouti ani odvolati!

Vědění má smysl pouze v případě, že se odrazí v každodením životě. (Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce: Školka hluboko v nás)

Zkušenost je drahá škola, ale hlupáci nechtějí do jiné chodit.