Citáty o válce

Tak oni si myslí, že už nejsme vojáky od Slavkova.

Válka je anachronismus. Vítězství bude jednou dosaženo bez děl a bez bodáků.

Tato válka musí být poslední.

Válka se co nevidět stane anachronismem.

Když ma opustí osud, tak ma můze zlomit aj vánok vetra alebo můzem bojovat.

Chtěl jsem založit ve Francii řád občanský. Až dosud byly ve světě jen dvě moci: vojenská a církevní. Měl jsem v úmyslu zřídit systém evropské federace. Svatá aliance je myšlenka, kterou mně ukradli. Ale jejich verze je aliance králů proti národům. Ústava je dílem svého času.

Vojáci, čtyřicet století se na vás dnes dívá z výše těchto pyramid!

Stačí říct bojoval jsem u Slavkova a každý musí odpovědět - hle, hrdina!

Ve válce, jako v lásce, máme-li skončit, musíme se vidět zblízka.

Na světě jsou dvě nejsnadnější věci, které zvládne i ten nejhloupější poddůstojník: vychovávat sousedovy děti a vyhrát bitvu, která už skončila.

Velká láska se podobá útrapám válečných výprav.

Mám vás vojáků až po krk! Nic neděláte a vyžadujete, abychom vás živili.

Začne-li člověk bojovat sám se sebou, pak za něco stojí.

Štěstí v podobě lásky, i když je nakloněno poctít nás svou přízní, přece nás nutí bojovat o ni.

Mír je období podvádění mezi dvěma obdobími bojování.

Jestliže ten, jenž zabit byl, nebojoval samoten, pak nepřítel si ještě neodnáší palmu vítězství.

Veliké Kartágo vedlo tři války. Po té první bylo ještě mocné, po té druhé obyvatelné. Po té třetí válce je nikdo nenašel.

Manželství musí neustále bojovat proti draku, který všechno spolkne - proti zvyku.

Viděl jsem, v čem spočívá takzvaná bojovnost některých "bojových" lidí. Vymyslí si svůj "boj", vydupou si ze země důvody, dají mu jméno a bojují bez rizika a bezvýsledně. Bojují - jenom aby nemuseli myslet a pracovat.

Ženy a muži žijí na jedné zemi, a přece každý ponechán sám sobě, bez pomoci! Je tohle lidstvo? Kdo se je odvažoval definovat jedním slovem? Žena, až do dnešní doby otrokyně, zůstávala stále naprosto neznámá a všechny domýšlivé psychologické studie dokazovaly jenom lichost vývodů, které sloužily ničím nepodloženým výmyslům spisovatelů a moralistů. A muž, ani ten nechápal sám sebe; zbaven opory ženy, jež by ho doplňovala, byl nucen sám se probíjet životem, sám se radovat a sám bojovat; zbytečně se zřeknuv spontánního úsměvu, který by mu mohl odkrýt smysl krásy celého vesmíru, zůstával slabý nebo krutý, vždy nedokonalý. Žena i muž, oba dva byli každý jiným způsobem hodni politování.