Citáty o štěstí a neštěstí - 48. strana
Tip: u známých osobností se při najetí myší na jméno zobrazí krátké info o daném člověku.
Žádný jazyk na světě snad neměl tolik odpůrcův, nezkusil tolik nezasloužených ublížení a pronásledování, nezápasil s tolikerými nebezpečnými překážkami, úšklebky a rouháním, neztratil tolik drahých pokladův, knih a spisův, hned v hltavém plameni, hned v podzemních skrýších a jeskyních, jako náš tento, a přece naposledy všecko šťastně přežil, nad nenávistí zvítězil a hloupost zahanbil.
Štěstí je milovat, tvořit, pečovat o někoho. Štěstí je asi v tom, když člověk může rozdávat sám sebe a přispět alespoň nepatrně k zlepšení světa.
Jak prostá a skromná věc je štěstí: sklenice vína, pečený kaštan, titěrný ohníček, zvuk moře.
Máme sklon zapomínat, že štěstí není dosáhnout něčeho, co nemáme. Naopak je to objevení a docenění toho, co máme.
Člověk, který nezakusí nikdy štěstí nebo neštěstí, umírá jako voják, jenž se nikdy neutkal s nepřítelem.
V štěstí se nevyvyšuj, a jseš-li se v nesnázích, neponižuj se.
Štěstí by nemělo být nikdy úplné. Koneckonců sny neznají mezí.
Štěstí se nedá najít, není to nějaký trvalý stav. To je schopnost nitra.
Šťastný cit je ten, který je svobodný. Jakmile se stane povinností, ztrácí dech. A jakmile tu povinnost hlídají ještě šavle a flinty, cit umře.
Chováme se, jakoby pohodlí a luxus byly největšími hodnotami. A přitom nám ke štěstí stačí jen nadšení.
Člověku, který si zlomil nohu, můžeme v jeho neštěstí pomoci tím, že ho přesvědčíme jak snadno si mohl zlámat vaz.
Soucit má podivnou dialektiku. Hned vinu předpokládá a hned ji zase zamítá, a proto se předurčení k soucitu nese tím hůře, čím duchovnější je neštěstí.
Člověk, jenž jako fyzická bytost se stále obrací mimo sebe a myslí si, že jeho štěstí leží mimo něj, nakonec svoji pozornost obrací do svého nitra a zjišťuje, že zdroj štěstí nosí v srdci.
Znalec, odborník, člověk, který ví své, ví ovšem věci, které nelze sdělit, ale které naštěstí zřejmě také nikdo nepotřebuje.
Život nám jednou rukou podává zlatý věnec štěstí a druhou trnovou korunu utrpení. Svým oblíbencům podává obojí.
Neštěstí jednoho je rozptýlením pro ostatní.
Žádný zlý člověk není šťastný.
Každý chce byť dieťatom šťasteny. Nikdo otcom.
Štěstí plyne z přibližování se k dobrému, k cestě k dobrému.
Kdo chytá štěstí, je sám chycen.