Citáty o smrti

Žena ztrácí dítě tím, že ho porodí. Narození je stejně slavnostní loučení jako smrt.

Smrt není uváděčem do života nového; je likvidátorem tohoto. Neuvede mé já do života nového: Zruší je.

Smrt buď naše duše ukončuje nadobro, a pak jí vůbec nedbáme, nebo si ji dokonce musíme přát, uvede-li naši duši někam, kde bude žít věčně.

Smrt je ze všeho to poslední.

Ó, šťastný smrtelník jemuž nikdy nechyběl humor.

Správně vychovaný muž žije u své milenky a umírá u své manželky.

Kde je život strašnější než smrt, je největší odvahou odvážit se žít.

Stále umírá a nikdy umírat nepřestane ten, kdo miluje.

Z jakého rozumného důvodu bych se měl bavit tajemstvím hvězd, maje ustavičně před očima vyhlídku na smrt nebo otroctví?

Velkou lásku a její rodnou sestru, velkou nenávist, nemůže ani smrt anulovat - tak jsou obě mocné.

Romantické Irsko už je mrtvé. Spí tam, kde má John OLeary hrob. [Romantic Irelands dead and gone; its with OLeary in the grave.]

Novina o smrti má křídla. Noc často nosí zprávy blízkým příbuzným. Dvě věže, kap. Okno na západ

V nesmrtelnost nevěří,pouze ten, kdo doposud vážně nepřemýšlel o smrti.

Všechno si vyžádá smrt, je zákonem, ne trestem zemřít. (Omnia mors poscit lex est non poena perire.)

Každá žena je pro zlost, ale jsou s ní dvě šťastné chvíle: jedna v posteli, druhá, když umírá.

V projevu před Valným shromážděním OSN, 5. prosince 1956 [Izrael šel do pouště nebo osazoval kamenité stráně, aby založil nové vesnice, vybudoval silnice, domy, školy a nemocnice, zatímco arabští teroristé přicházející z Egypta a Jordánska byli posíláni, aby zabíjeli a ničili. Izraelci kopali studny, rozváděli vodu na dlouhé vzdálenosti; Egypt vysílal fedajíny, aby vyhazovali studny a vodovody do vzduchu. Židé z Jemenu přivezli nemocné, podvyživené děti a mysleli, že dvě z každých pěti zemřou; my jsme toto číslo snížili na jedno dítě z pětadvaceti. Zatímco Izrael krmil tyto děti a léčil jejich nemoci, fedajíni byli posíláni, aby házeli bomby na děti v synagogách a granáty na dětské jesle.]

Smrt Františka Josefa [v roce 1916] nám zesílila posici; bylo všude, již od mnohých let, rozšířeno mínění, že se po smrti starého císaře Rakousko svou rozháraností rozpadne. [...] Smrt populárního císařského starce se zdála lidem být znamením a počátkem rozkladu jeho říše.

Mohu žít nebo zemřít jen uprostřed svého lidu. Neapol! Potřebuji Neapol, pospěšme si s odjezdem.

Ochraňovat naši mladou republiku zavedením a prováděním tvrdých potlačení, odstranit všechny viníky a podezřelé nebo ty, kteří by mohli být podezřelí, dát do koncentračních táborů, vytvořit rudý teror, potrestat smrtí všechny osoby pokládané za vinné a členy jejich rodin dát do koncentračních táborů k tomu účelu zřízených.

Válku vyhlašují staří muži, ale jsou to ti mladí, kteří musejí bojovat a zemřít.