Citáty o pravdě

Upřímný přítel je ten, kdo tě napomene, kdo ti řekne pravdu do očí; toho si važ!

Žijeme ve zvláštních časech, kdy mladí i staří jsou vzděláváni ve lži a ten, který se odváží říkat pravdu, je nazýván šílencem či bláznem.

Když jsem měl 20 let, myslel jsem si, že můj otec je idiot. Když jsem měl 30 let, občas jsem si myslel, že má docela pravdu. Když mi bylo 40 let, tak jsem si myslel, že to byl celkem moudrý chlap. A když jsem měl 50 let, řekl jsem si: kdyby tu tak byl a poradil mi!

Láska může umřít na pravdu, přátelství na lež.

Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí!

Příčinou krize je morální bída. Přelom hospodářské krize? Nevěřím v žádné přelomy samy od sebe. To, čemu jsme zvykli říkat hospodářská krize, je jiné jméno pro mravní bídu. Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek. V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářský úpadek lze sanovat penězi. Hrozím se důsledku tohoto omylu. V postavení, v němž se nacházíme, nepotřebujeme žádných geniálních obratů a kombinací. Potřebujeme mravní stanoviska k lidem, k práci a veřejnému majetku. Nepodporovat bankrotáře, nedělat dluhy, nevyhazovat hodnoty za nic, nevydírat pracující, dělat to, co nás pozvedlo z poválečné bídy, pracovat a šetřit a učinit práci a šetření výnosnější, žádoucnější a čestnější než lenošení a mrhání. Máte pravdu, je třeba překonat krizi důvěry, technickými zásahy, finančními a úvěrovými ji však překonat nelze, důvěra je věc osobní a důvěru lze obnovit jen mravním hlediskem a osobním příkladem.

Pravdivá slova nebývají příjemná. Příjemná slova nebývají pravdivá.

Mluvit pravdu má neobyčejné výhody. Člověk si nemusí pamatovat, co kdy řekl.

To zlé ve svém osudu nikdo znát nemusí. To hezké ano, protože víra v to, že přijde, nám pak smutné chvíle pomáhá přežít. Copak není pravda, že každý mrak má stříbrný okraj?

Jen děti, blázni a velmi staří lidé si mohou dovolit mluvit vždy pravdu.

Lidé věří rádi tomu, co si přejí, aby bylo pravda.

Nejlepší přítel je ten,co tě napomene,co ti řekne pravdu do očí. Toho si važ!

Není pravda, že máme málo času, pravdou ale je, že ho hodně promarníme.

Raději chci trpět pro to, že říkám pravdu, než aby měla pravda trpět pro mé mlčení.

Není pravda, že každý se bojí smrti, neboť nikdo neví, zda není naopak pro člověka nejvyšším požehnáním.

Orwell se obával těch, kteří by zakázali knihy. Huxley se obával, že by nebyl důvod knihy zakazovat, protože by nebyl nikdo, kdo by chtěl nějakou číst. Orwell se obával těch, kteří by nám odpírali informace. Huxley se obával těch, kteří by nám jich dali tolik, že by nás uvrhli do pasivity a egoismu. Orwell se obával toho, že by byla pravda před námi skryta. Huxley se obával toho, že by pravda utonula v moři bezvýznamnosti. Orwell se obával, že se staneme nesvobodnou kulturou. Huxley se obával, že se staneme kulturou zcela zaujatou obdobou smyslových filmů, heče peče a her s odstředivým míčem. Jak Huxley poznamenal v Brave New World Revisited, zastánci občanských svobod a racionalisté, kteří vždy varují před tyranií, zapomněli na téměř nekonečnou lidskou touhu po rozptýlení. Huxley dodává, že v 1984 jsou lidé ovládáni způsobovanou bolestí. V Konci civilizace jsou ovládáni způsobovanou rozkoší. Ve zkratce, Orwell se obával, že nás zničí to, co nenávidíme. Huxley se obával, že nás zničí to, co milujeme.

V lásce, která má být trvalá, je nejhorší přechod od lži k pravdě.

Láska může zemřít na pravdu, přátelství na lež.

Je pravda a je nepravda a když se člověk drží pravdy, třeba proti celému světu, není šílený.

Vítěze se nikdo neptá, zda má pravdu.