Citáty o osudu

Vzal osud do vlastních rukou, ale obě měl levé.

Stařec má na lásku o to větší nárok, o co je blíže svému osudu.

Nadměrná sláva je osudná: do strmých štítů nejspíše Diovy blesky bijí.

Každý je tvůrcem svého osudu.

Nejdůležitější bylo zachovat si osobnost. Nezpustnout fyzicky. Lidé, kteří se na Kolymě přestali mýt, kteří se hrabali v odpadcích, ti zahynuli první. Za druhé, nikdy jsi nesměl zapomenout, že stejný osud sdílejí lidé slabší nebo lepší než ty a musíš jim pomoci. (o gulagu)

Svolného osud vede, zpurného vleče. (Volentem fata ducunt, nolentem trahunt.)

Ve městě jsou lidé neustále nablízku podivuhodné směsici toho, co milují, nenávidí a toho, co se pro ně ukáže jako osudové.

Nevole by se svým specifickým uvažováním, jež se podle psychologa a surrealisty Zbyňka Havlíčka podobalo spíše básni anebo práci řezbáře než logice vědce... měl být připomenut i jako příklad tragického osudu originálního vědce ve střetu s totalitním režimem. - Kateřina Svatoňová

Obrať se čelem ke svému osudu. Buď se zlu vyhni - a nemůžeš-li se mu vyhnout, nes jej jako muž.

Kdo je milován krásnou ženou, je chráněn před ranami osudu.

Ve svém počínání vůči Židům císař postupuje s pragmatickým cynismem: v zemích, kterým přímo vládne, je chrání, jinde je ale ponechá vlastnímu osudu a dokonce svým jednáním přispívá k tomu, že jsou zabíjeni. Uplatí své příznivce v Říši tím, že jim Židy vydá na pospas, čímž je zbaví jejich dluhů. - Johannes Heil

Ať by však zánik civilizace nastal tím či oním způsobem, výsledek by byl tentýž. Pokud by tedy civilizaci hrozil tento osud, konzervativci by byli zbaveni závazku dodržovat dosavadní demokratický politický konsensus. Za těchto okolností by gentlemani neměli jinou možnost, než odmítnout demokracii, opět převzít vládu do svých rukou a pokusit se v praxi slovem a skutkem obhájit svobodu a existenci západní civilizace. Jinými slovy, nastolit pravicový autoritativní režim.

Neznalost budoucích pohrom je dar, neznalost budoucích lásek je milosrdenství osudu i nebe.

Jak rád bych, abychom se dokázali přijmout takoví, jací jsme, abychom sloužili osudnostem své povahy s rozumem: není jiné geniality.

Neodsuzujme dnes jeho vrahy. Co víme o bezuzdné nenávisti, kterou k nám pociťují? Osm let žijí v uprchlických táborech v Gaze a přímo před očima mají, jak měníme půdu a vesnice, kde žili oni a jejich předkové, ve svou vlastní zemi. Měli bychom požadovat odplatu za Roiovu krev ne na Arabech z Gazy, ale na sobě samých, za to, že zavíráme oči nad svým krutým osudem a nad úlohou naší generace. Jsme sice generací osadníků, ale bez bojové přilby a hlavně pušky nebudeme schopni vysadit strom, ani postavit dům. To je osud naší generace, a máme před sebou volbu - buď budeme připraveni a ozbrojeni, silní a neúprosní, nebo si necháme vyrazit meč z rukou a budeme pobiti. [ve smutečním projevu na pohřbu 21letého Roie Roitberga, který byl zabit arabskými teroristy, srpen 1956]

Obrať se čelem k svému osudu: buď se zlu vyhni - a nemůžeš-li se mu vyhnout, nes jej jako muž.

Žena, která je tak neopatrná, že ji přistihli, si zaslouží svůj osud.