Citáty o nepřátelství

Když dojde ke srážce dvou kultur, názory poraženého jsou potlačeny a vítěz pak sepíše historické knihy - knihy ve kterých opěvuje vlastní pravdu a pomlouvá poraženého nepřítele.

Pozor! Nepřítel naslouchá! - ale přátelé?

Jestliže ten, jenž zabit byl, nebojoval samoten, pak nepřítel si ještě neodnáší palmu vítězství.

Dobří lidé jsou ti, kteří nenávidí jen své nepřátele.

Když přítel s nepřítelem mým se baví vesele, mně není třeba toho přítele!

Z lásky k sobě je si třeba nepřát ničeho.

Existuje jedna neomylná známka, podle které můžeme poznat, kdo je nám opravdu přítelem: je to způsob, jakým se tvůj přítel staví k nepřátelským či nezdvořilým soudům o tobě.

Shovívavý přítel je vlastně nepřítelem, Tedy, jsme sami často sobě největšími nepřáteli.

Na své nepřátelé musíme dávat pozor, neboť nikdo nezpozoruje naše chyby dříve než oni.

Stejně jako ostatní rodilí Izraelci neboli Sabrové jsem neměl osobní zkušenost s holocaustem ani jsem s tím nebyl nijak úzce spojen, avšak stejně jako většina příslušníků mé generace jsem žil v jeho stínu. Tomu se nelze v Izraeli vyhnout. Čím víc se to snažíme potlačovat, tím víc to vyskakuje z hlubin našeho podvědomí. Shledal jsem, že přemýšlím nad osudem této ženy. Byla zachráněna ze samotných čelistí očistce - jen proto, aby nalezla smrt v Nahariji. Když uslyšela první salvu kaťuší, vyběhla ven, aby zavolala své dvě děti do krytu - a byla na místě zabita, před jejich očima. Tato scéna je bude patrně strašit po zbytek jejích života. Předpokládá se, že ministr obrany provádí své vyhodnocení a dospívá ke svým rozhodnutím chladným racionálním myšlením. Není přitom ze zásady místo pro city. Je jeho povinností vzít v úvahu celou paletu otázek: Je vojenský zásah nezbytný? Co se stane v jeho důsledku? Co na to řeknou Spojené národy? Ale ministr obrany je pouze z masa a krve. Jeho soudy nemohou být zcela odděleny od jeho osobnosti, od jeho pocitů - a možná dokonce ani od jeho filosofie. Během doby, kdy jsem byl velitelem letectva, jsem často radíval politickým místům, aby používala naše letadla proti nepřátelským cílům; a potom, když byla moje rada přijata, jsem vysílal piloty na jejich cestu. Jako ve všech demokraciích má zvolená vláda úplnou kontrolu nad vojenskými silami a velitel letectva se zodpovídá ministru obrany. Ale nyní byla konečná odpovědnost na mně, a já jsem zjistil, že jsem rozpolcen. Existovaly ohledy, které mě vedly k váhání, zda použít letectvo. Vláda Likudu měla jestřábí image, který jsem si nepřál více zdůrazňovat. A byl tu také další podstatný moment: každá akce z naší strany pravděpodobně vyprovokuje teroristy, aby rozšířili odvetu na naše severní osady. Tato eskalace by vedla ke zhoršování bezpečnosti v hustě obydlené oblasti. Musel jsem mít na mysli i to, že naši piloti nejsou žádní supermani. Stačila jen jediná bomba, která by spadla mimo cíl, a už tak dost pošramocené pověsti Izraele u světového veřejného mínění by byla zasažena další rána. Je těžké snést pohled na televizní záběry libanonských dětí, hrabajících se troskách a hledajících své rodiče - strašný a někdy nevyhnutelný důsledek války. Nicméně jsem v duchu viděl tu ženu z Naharije. Na Sinaji už nedošlo k žádnému krveprolití déle než tři roky. Ale na severu mohl izraelský občan přijít o život ve víru každodennosti. S teroristy není možné mít slitování. Se souhlasem ministerského předsedy Begina jsem vydal pokyn, aby letouny odstartovaly na svou misi. [po raketovém teroristickém útoku v severním Izraeli, při kterém zahynula žena přeživší holocaust, se rozhoduje zda a jak reagovat na tento útok]

Kolikrát jsme se už přesvědčili, že kde stranický blb, tam je vždy nebezpečno. A aktivní blbec — ten je horší než cizí, případně i třídní nepřítel.

Od svého nástupu do funkce biskupa r. 1965, ale především v letech 1968-1969, jsem byl nepřetržitě ve své činnosti podporován členy Československé strany lidové, především z vašich místních organizací. Nebyla snad jediná větší akce, pouť nebo oslava, kterou by nezabezpečili vaši členové. (...) Mnozí z nich za to zaplatili ztrátou zaměstnání, totalitní režim je vedl jako nepřátelské osoby a StB vykonávala nad nimi dozor. Dvě vrcholné akce protikomunistického odboje - 31 bodů na podporu naší církve a slavný Velehrad 1985 - ukázaly, že členové ČSL stojí za svými ordináři, bez ohledu na to, že vedení ČSL zakazovalo podíl vašich členů na těchto akcích. Iniciativa našich nejlepších členů vedla naopak k podpisové akci proti tehdejšímu vedení ČSL a vyjadřovala přání , aby vaše strana hájila zájmy věřících občanů. - (dopise ÚV ČSL z 21. prosince 1991)

Prý zda je to křesťanské, co se děje s Židy. Je to lidské? Není to loupež? (...) Já se ptám, je to křesťanské, když se národ chce zbavit věčného nepřítele? O tom, že Slovákovi židovský živel ohrožoval život, o tom není třeba nikoho přesvědčovat. Vypadalo by to ještě mnohem hůř, kdybychom se od nich včas očistili. A udělali jsem to podle příkazu Božího: Slováku, shoď, zbav se svého škůdce. Tiso ve veřejném projevu v Holíči 16. srpna 1942

Dříve, než nepřítel dosáhl pražské silnice, se obě vojska dostala k sobě tak blízko, že nebylo dost dobře možné ustoupit. Museli tedy Jeho Knížecí Milost pan generál a hrabě Hohenlohe zvolit vhodné místo, které leželo u obory zvané Hvězda a bylo díky přírodě tak výhodné, že nepřítel nemohl zaútočit ani zleva ani zprava. Přijeli ke mně dobře vyzbrojení kyrysníci, které jsem očekával s jízdou nadporučíka Iselsteina; ta se sice rezolutně obořila na nepřítele, ale proklatým způsobem střílela pod obličej, takže mi kulka kolem obličeje proletěla, přičemž se zároveň počali nepřátelští knechti obracet na útěk, takže dle všeho Bůh i štěstí stáli při nás. Proti všem nadějím se bohužel bez jakékoliv příčiny obrátilo šest nejbližších praporců a dalo se na útěk...

Pokaždé, když obsadím nějakou funkci, získám devět nových nepřátel a jednoho nevděčníka.

Láska je nepřítelem všeho jednotvárného, brzy se nabaží i štěstí.

Pec pro své nepřátele nerozpaluj tak, aby ses sám nespálil.

Bohatýři, nepřítel se před vámi třese. (Suvorov, Umění vítězit)

Český materialismus, oddanost životní matérii, jednotlivostem a konkrétům, nedostatek iluzí, nepřítomnost a deficit romantismu, to jsou věci, které mi neustále imponují, protože na příkladu české literatury vidíme, že otázky a odpovědi jsou obsaženy v každodennosti, tedy v tom, co je nám doopravdy dané. Poláci nemají rádi skutečnost a odpovědi hledají mimo ni. Češi vědí, že jiný svět není a nebude a že odpovědi se v něm musejí nacházet. Je jen potřeba je nalézt.

Pacifisti jsou největšími nepřáteli demokratických společností, ve kterých žijí! Nemají na to, aby zabránili vyzbrojování agresivních států, ale účinně oslabují obranyschopnost vlastní země.