Citáty o náboženství

Evropané se často ptají, a Američané na tuto otázku dosud nedokážou odpovědět, proč se v této významné instituci, nejvýznamnější na světě, ovšem s výjimkou papežství, jehož vážnost může zvýšit každý svými vlastními přednostmi, častěji neobjevují velcí a neobyčejní lidé. (o postu prezidenta)

Tam, kde jsou Tví bratři, kde jsou Tvé sny a přání, kde jsou Tvé povinnosti, kde je to, co je nejdůležitější, TAM je Tvé místo setkání s Pánem Ježíšem. Můžeš být svatý ve všem, co děláš, když do toho vložíš celé své srdce.

Kdo se chce dnes nasadit pro mír, spravedlnost a odpovědné nakládání se svořením, kdo tuší, že pro Krista může lidi získat jen víra, která zahrnuje konkrétní čin, kdo pro sebe a svoji církev hledá cestu skrze dosud neznámý prostor, kdo touží potom, aby v nás měl Ježíš Kristus zřetelnější podobu, ať se svěří Bonhoefferovu vedení. - Albert Schönherr [Wem es heute darum geht, sich für Frieden, Gerechtigkeit und verantwortlichen Umgang mit der Schöpfung einzusetzen, wer ahnt, daß nur ein Glaube, der konkretes Tun einschließt, Menschen für Christus gewinnen kann, wer für sich und seine Kirche einen Weg durch bisher unbekanntes Gelände sucht, wer sich danach sehnt, daß Jesus Christus in uns deutlicher Gestalt gewinnt, vertraut sich der Führung Bonhoeffers an.]

Ježíšovi následovníci jsou povoláni k míru. Když je Ježíš zavolal, došli svého pokoje. Kristus je jejich mírem.

Ježíš nevolá k novému náboženství, ale k životu.

Církev je církví jen tehdy, když je tu pro druhé.

Někdo , kdyby přijda do štěpnice i sekal štěpí napořád, staré i mladé, bez vůle hospodáře, však by jemu hospodář toho nesnesl. Tak někdo napořád rúbaje z církve lidí, a odsuzuje bez vůle hospodáře, čí jest čeládka, i můž se naň dobře rozhněvati Pán. (Pochodně zažžená)

Většina učitelů Východní církve, od Klementa Alexandrijského po Maxima Vyznavače, zastávala učení o obecném vzkříšení a spáse. (...) Pravoslavné myšlení nikdy nepodlehlo myšlence Boží spravedlnosti tak, aby zapomnělo na myšlenku Boží lásky. Zejména nevymezilo člověka z hlediska Boží spravedlnosti, nýbrž z hlediska proměnění a zbožštění člověka i Vesmíru.

Určitě jste se s nimi již setkali. Existují duchovní pastýři, kteří jsou sice hodnými lidmi, ale jinak jsou k ničemu. Jedná se o jakýsi druh pilných pánbíčkářů, jenž lpí houževnatě na každém písmenu bible, nudí a otravují tím své nejbližší okolí.

Ježíš Kristus nám pouze ukazuje cestu. Jít ovšem musíme sami. Bylo by bláhové se domnívat, že to někdo udělá za nás.

Jest to jedna z nejméně pochopitelných běd člověka, že musí svěřovat to, co má nejdrahocenějšího, něčemu tak nestálému a tvárnému, jako je bohužel slovo. Bylo by třeba veliké odvahy, kdyby se měl pokaždé ověřovat nástroj… -Deník venkovského faráře

Chce-li tento papež učinit dobro církvi, musí odstoupit ze svého úřadu. Nebyl by to skandál, biskup musí dát svůj úřad k dispozici v 75 letech, kardinál ztrácí všechna svá práva v 80 letech. Není jasné, proč by se zrovna papež (jemuž je 81 let), nemohl držet těchto rozumných pravidel. - Hermann Häring

Církev není vězněm politických, rasových nebo kulturních dělících čar. Není možné ji porovnávat se státy nebo národními svazky.

Etické hodnocení církve ohledně rozvodu a potratu je jasné a dobře známé: jedná se o vážná pochybení, která porušují lidskou důstojnost, vyvolávají hlubokou nespravedlnost v lidských a sociálních vztazích a urážejí samotného Boha, který je garantem manželského svazku a autorem života.

Považuji za zcela korektní, aby kostel sv. Pavla v Tarsu byl používán jako kostel a ne jako museum, jak je tomu dosud.

Otec Teilhard chtěl ukázat těm, kteří si myslí, že církev je zastaralá,… že křesťanství i církev jsou přímo v srdci světa, v jeho procesu hluboké transformace a že církev je připravena sdělit, že sama je schopna vnést do něj světlo, bez kterého je svět určen k zániku.

Tobě se jevím jako ateista, pro Boha jsem umírněná opozice.

Zůstanu-li, kdo půjde? Půjdu-li, kdo zůstane? (Jako vyjádření k nutnosti opustit Florencii kvůli jednání s papežem)

Pokud chceme zachránit nejen třeba arabský svět, nezbývá než dosáhnout rozluky náboženství, státu a kapitálu, jak se to podařilo v Evropě. Bez toho se nepohneme dál. Zároveň jsem nabyl přesvědčení, že skutečně vysoká poezie může vznikat jen v podmínkách velké kultury, která člověka neudusí, ale inspiruje.

Nic takového jako Palestina neexistuje. Tento pojem vynalezli sionisté! V Bibli není žádná Palestina. Naše země byla po staletí částí Sýrie. (před Peelovou komisí v roce 1937)